Kliknutím zvětšíteImpuls pro vznik této čety přišel od slovenských kolegů z modulu pozemního hašení, kteří dlouhodobě upozorňují na velké požární zatížení v lesích způsobené kůrovcem. V Berouně tedy tomuto zaměření postupně přizpůsobují techniku i výcvik. Tým je složený ze šesti domácích hasičů a jednoho člena hořovické stanice.
Jednotka vyjela na místo na výzvu MV-generálního ředitelství HZS ČR v rámci odřadu HZS Středočeského kraje, do nějž byli berounští hasiči začleněni právě kvůli své specializaci. „V rámci dlouhodobé přípravy se snažíme takto profilovat. Kolega Martin Kůřil má na starosti odbornou přípravu. V České republice sice nejsme špičkovými speciality na tyto druhy požárů jako například v Portugalsku či Španělsku, ale zkušenosti nabýváme,“ upozornil ředitel berounského územního odboru Tomáš Hradil.
Událost v Hřensku bude podle něj pravděpodobně důležitým zlomovým bodem. Specifikace požárů v tuzemsku se totiž výrazně posouvá a hasiči tento posun velmi vnímají. „Proto jsme jej promítli do našeho výcviku. Dá se říct, že si začínáme uvědomovat, že i když žijeme ve střední Evropě, neznamená to, že riziko lesních požárů je nižší. V souvislosti s Hřenskem tedy můžeme hovořit o velmi důležitém milníku,“ zdůraznil Hradil.
Počasí je hlavním faktorem úspěchu při zásahu
V rámci taktiky zásahu na lesním požáru je důležitá připravenost na rapidní změny situace. Je třeba počítat s neočekávaným, přičemž jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje další průběh likvidace požáru, je počasí. Musí se tak pokaždé pracovat se skutečností, že žádný požár není zcela předvídatelný a u lesního to platí dvojnásob.
„Součástí přípravy je tedy to, že si každý den ráno nastuduji předpověď počasí. Rychlost a směr větru, srážky, jestli přichází bouřky. Při zásahu na Hřensku jsem například věděl, že zpravidla v odpoledních hodinách se vítr začíná točit. To posléze způsobuje, že se fronta požáru šíří různými směry. Což stěžuje naši práci,“ popsal Kůřil.
První den v Hřensku byla berounská jednotka okamžitě nasazena přímo nad obcí na likvidaci lokálních ohnisek, která se objevovala v blízkých skaliskách a ohrožovala nedaleké budovy. Zde hasiči prováděli průzkum v místech, odkud byly den předtím jiné jednotky donuceny se stáhnout a musely na místě nechat techniku. Martin Kůřil uvedl, že se to stalo právě z důvodu náhlých změn povětrnostních podmínek. „Při návratu jsme zjistili, že technika požár vydržela. Součástí obhlídky bylo ohledání oblasti, případné dohašení plamenného hoření a zjišťování, zda se hořící fronta posunula a kam. Například díky spolupráci s univerzitami víme, že takzvaná black zóna, tedy místo kudy již oheň prošel, dohořívá pět až sedm dní. Takže se zaměřujeme hlavně na frontu požáru a místa pravděpodobného šíření ohně,“ vysvětlil hasič.
Bez letecké techniky to nejde
Požár v Hřensku narostl do obřích rozměrů, navíc hoří ve velmi členitém terénu. Bez podpory ze vzduchu tak lidé nemají šanci jej vlastní silou zdolat. Zásah musí tedy být vždy prováděn koordinovaně. To platí hlavně, když porost zachvátí vysoké plameny. „Hovoříme tu například o korunovém hoření, které přerůstá z kořenových a pozemních požárů a dostane se až do korun stromů. To je pro hasiče nejnebezpečnější. Rychlost šíření je obrovská a nepředvídatelná. Kolikrát máme problém ustoupit. V tu chvíli není jiná možnost, než že nastoupí letecká podpora, která je schopna toto uhasit,“ popsal Kůřil.
Při boji s požárem hasiči nečelí pouze možnému popálení, ale také nebezpečí přehřátí z vysokých teplot. Mnohdy jsou tak zasahující hasiči vidět bez ochranných bund. Tomáš Hradil doplnil, že je to o vyhodnocení rizika v dané situaci, které provádí velitel zásahu. Zhodnotí, jestli hrozí spíše tepelný šok z dlouhodobějšího zásahu v plné výstroji, nebo popálení. „Takže v případech, kdy to lze, kabáty mohou dolů. Jinde se nechává jen lehká blůza. Naopak ve chvíli, kdy jde o těžký terén, v kterém navíc hrozí, že se přes něj přežene požární fronta, tak se zasahuje v kompletní výstroji, jako kdyby se šlo do baráku,“ popsal Hradil, který zároveň zdůraznil, že úsilí na zdolání největšího požáru v české historii stojí především na celkové spolupráci všech hasičů, kteří na místě zasahují.
Berounští do Hřenska vyslali dopravní automobil na převoz zasahujících členů jednotky a technických prostředků k hašení. Dále velkokapacitní cisternu na podvozku Tatra a speciální čtyřkolku, která uveze veškerou hasící techniku včetně 300litrové nádrže na vodu. Čtyřkolka je uzpůsobena k hašení v těžko přístupných terénech. Na její pořízení finančně přispělo město Beroun.
19
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
