„Vylezl jsem na kopec celý rozehřátý, prokrvení začalo ovlivňovat výkon mozku a já rozeznával obličeje třeba na stromech, mechu i kamenech. Tak jsem je nafotil a ukazoval kamarádům. A ti to tam viděli taky,“ popisoval pro Deník Honza Tkáč začátky unikátní encyklopedie Beskydské bytosti.

Povoláním ajťák a čerstvý padesátník se nedávno dal na turistiku a každý týden vyráží tam, kam to má nejblíže a nejraději - do Beskyd.

Slavnostní otevření zrekonstruovaného zámku Mirošovice u Hrobčic na Teplicku ve čtvrtek 13. července
Z ruiny se vyklubal krásný zámek. Zázrak, zaznělo při otevření Mirošovic

Objevené bytosti nejprve sdílel na sociálních sítích zdejší turistické skupiny, načež před rokem založil vlastní facebookovou stránku. Tam se objevilo už okolo padesáti úlovků jak jeho vlastních, tak od jiných návštěvníků hor. Většina byla doplněna příběhem konkrétního stvoření.

„Jedno je pojmenované podle psychologického jevu způsobujícího to, že spatříme jen náznak něčeho, a naše mysl si to už dotvoří do smysluplného obrazce. Mnozí něco takového vidí každou chvilku. Je to spíše talent než úchylka, takže bych se zavření do blázince obával v tom případě, když budete mít pocit, že vás bytosti začaly pronásledovat,“ smál se Tkáč.

Jsou naše, mají svůj tajemný svět

Beskydské bytosti se podle něj ukázaly jako originální a zajímavý koncept. „Jsou naše, mají svůj tajemný svět a žijí si vlastní životem,“ vysvětloval autor encyklopedie. Jenž se snažil, ať zachycená stvoření a jejich příběhy pobaví děti i dospělé. Zaujal s tím mimochodem publikum festivalu Fantastická Ostrava, jež bylo naladěno na vlnu fantasy.

Ulice Stodolní v Ostravě
Vstup jen na vlastní nebezpečí. Ostrava má místa, kam ani místní nechodí

„Zveřejňuji jenom tutovky, u nichž jsem si jistý. Vnímám je hlavně při chůzi krajinou, kdy oči přeskakují z místa na místo a mozek si vyhodnocuje obrazy. Bytosti nevyhledávám, objeví se samy,“ líčil Honza Tkáč. Za své nejoblíbenější označil Lištičku Zizi (strom, na jehož kůře se objevuje liščí tlamička) a Děsivec (který dostane roli v jeho připravované dětské knížce o bytostech a dracích).

„Nejsnadněji je objevuji v oblasti Morávky – v údolí vodní nádrže, okolí Trávného a Krásné. Je tam zajímavý typ lesa, kde se hojně vyskytují,“ doplnil autor encyklopedie.

V encyklopedii se již objevili:

Pareidolie
Bytost kousek od vrcholku Lysé hory dostala název právě podle psychologického jevu, díky němuž lidský mozek dokáže vnímat neurčité nebo nezřetelné podněty a pomocí fantazie je dotvářet tak, aby se oku jevily jako nějaký obrazec.

Sloník
Zimní sezona přinesla jednu z nejroztomilejších bytostí – Sloníka, jehož věrným přítelem je medvídek Pú. Ale ani v Beskydech tento tvor neměl snadnou existenci, coby sněhový se z jara rozpouští a začátkem zimy znovu zrodí z čerstvě napadaného prašanu. Sice může působit poněkud bezbranným a dezorientovaným dojmem, ale naštěstí se prý vždy ve správný okamžik objeví i medvídek Pú a pomůže mu.

Chapadlína
Strážkyně lesa získala popularitu mezi malými stromečky v lesních školkách, kde učí základy ekologie. Zároveň ale dostala schopnost pohybovat se u turistických cest, kde hlídá, aby lidé neznečišťovali les – pokud někdo něco odhodí, obratně mu přistrčí své chapadlo (kořen) pod nohu, počká, až nezodpovědný turista zakopne a vrátí mu jeho smetí zpět do baťůžku.

Rváč
Zápasník lesní ligy MMA (smíšených bojových umění), který díky svému dubovému původu nemá strach z žádné rány. Vysloužil si respekt soupeřů originálním stylem. Sotva ho diváci uvidí v ringu, začnou skandovat „Dej mu čelo, jako dělo!“

Míra Kliďas
I beskydské stvoření mají své spirituální potřeby, právě pro ně je kousek od restaurace Vělička vyznavač buddhismu Míra Kliďas. Jeho moudra kombinují skromnost této východní nauky s chytrostí židovského rabína. Traduje se, že si k němu přišel pro radu kvůli své existenciální krizi přišel i sám Krakonoš. Míra ho vyslechl a již druhým rokem formuluje odpověď.

Leopold
Nejstarší bytost v Beskydech, spící permoník má neuvěřitelných 1,5 milionu let. Mládí prožil v přesličkovém pralese, z něhož se v průběhu věků stalo kvalitní ostravské uhlí. Momentálně již dvě stě tisíc let spí nedaleko chaty Leopoldka a za tu dobu prošvihl nejen čtyři doby ledové, ale s erozí svahu se jeho lože začalo i odkrývat zrovna na turistické stezce. Což zvyšuje šanci na jeho probuzení, neboť každý víkend mu na nos stoupne celá řada turistů.

Bo (junior)
Jedna ze tří známých bytostí mimozemského původu v Beskydech. V tomto případě tedy jen z poloviny: Jeho otec Bo přiletěl z planety inteligentních stromů, která je od nás vzdálena více než 640 tisíc světelných let. Při prozkoumávání zemské flóry mu vysadily motory raketového člunu nad Beskydami (výsledkem prudkého brzdného manévru je Skalka nad Frýdlantem). Než pro něj dorazila záchrana, stihl se zamilovat do zcela hloupoučkého, ale velmi okouzlujícího stromu. Z jejich krátké vášnivé lásky vzešlo jediné dítko: Bo junior. Svůdný pohled má po tatínkovi a roztomilý nosík po mamince.

Čo!
Bytost mimozemského původu zde tráví druhým rokem dovolenou. Přicestoval nízkonákladovým hyperprostorovým skokem ihned po shlédnutí pořadu „10 nejzajímavějších míst známého vesmíru", kam byly Beskydy zařazeny. Jedná se o druhou dovolenou, kterou Čo! na naší planetě tráví. Na konci 70. let pobýval ve Skalistých horách v USA, kde jej potkal Steven Spielberg a z tohoto setkání vytěžil inspiraci hned pro dva své filmové hity: ET - Mimozemšťan a Blízká setkání třetího druhu.