„První mapování výskytu velkých šelem v CHKO Beskydy se uskutečnilo v roce 1984. Podle stop ve sněhu či blátě a dalších pobytových znaků, jako je trus či kořist, zjišťujeme, kolik šelem se v území pohybuje. Sledujeme také, které lokality šelmám aktuálně vyhovují a jaké migrační trasy využívají při svém pohybu krajinou,” vysvětluje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Beskydy, která mapování každoročně koordinuje. 

Podle posledních odhadů se v oblasti Beskyd vyskytuje kolem deseti rysů, jednotliví vlci či medvědí samec, který o sobě loni na podzim dával vědět, když opakovaně působil škody na včelstvech v blízkosti Rožnova pod Radhoštěm. “Později se přesunul do odlehlejší části, kde by měl stále žít,” dodává Bartošová.

Evropsky významná lokalita 

Beskydy jsou jediným místem, kde u nás tyto tři druhy velkých šelem žijí. Rys ostrovid, medvěd hnědý i vlk obecný jsou v ČR celoročně chráněni. Kvůli jejich dlouhodobému přirozenému výskytu je chráněná krajinná oblast Beskydy zařazena mezi evropsky významné lokality velkých šelem.

Závěrečná zpráva z letošního sčítání bude k dispozici zhruba za měsíc.