„Náš systém má být komplexnější, Břeclav je ohrožená nejen tornády, ale i povodněmi a také je ve městě několik havarijních zón místních podniků. Jevy posledního roku nás vystrašily,“ reagoval na současné bouřlivé klimatické události včetně ničivého tornáda před rokem místostarosta Břeclavi Jakub Matuška.

Břeclavští chtějí mít projekt připravený do konce prázdnin. „V červenci nás čekají setkání pracovního týmu, který jsem k této věci zřídil. Jeho členy jsou policisté, hasiči, krizoví tajemníci ale i meteorologové. Musíme najít funkční způsob, který bude v souladu s českou legislativou,“ upřesnil Matuška.

Mikulčice na Hodonínsku rok po řádění tornáda. Vesnice prokoukla, ale stále vypadá jako obří staveniště. Práce je ještě dost.
Když skončil rachot, přišlo ticho. Rok od tornáda na jihu Moravy připomíná kniha

Systém bude mít podle něj tři pilíře - sirény, rozhlas a inteligentní takzvané SMART řešení. „Zhruba desítka sirén pokryje město, stěžejní místa asi stovka hlásičů a SMART řešení bude fungovat skrze mobilní aplikaci. Chceme, aby jedna zpráva odešla na všechny tři pilíře zároveň,“ popsal Jakub Matuška.

Na podzim chtějí Břeclavští požádat o dotaci, varovný systém by mohl být funkční příští léto. Zprávu uvítala Zlata Maděřičová z Moravské Nové Vsi na Břeclavsku, jejímuž domu se loňské tornádo nevyhnulo. Na jeho opravách pracuje s rodinou dodnes. Je také šéfkou Jihomoravské komunitní nadace. „Hned po tornádu jsme k nám prostřednictvím americké ambasády pozvali také expertku na tornáda Ceciliu Rokusek, abychom od ní načerpali zkušenosti na semináři, který se nedávno uskutečnil. Pan Matuška měl stejný nápad. Je dobré čerpat inspiraci od zkušenějších,“ ocenila iniciativu břeclavského představitele radnice Maděřičová.

Extrémní počasí

Doufá, že od Břeclavi se budou inspirovat i další města a obce. „Před ničivým živlem mají totiž lidé pouhé minuty na to, aby se ukryli, měli připravený balíček s léky, potravinami a doklady. Po zkušenostech už víme, že mnohé se podcenilo, nyní bychom mohli být lépe připraveni, ale je potřeba na tom pracovat,“ dodala Maděřičová.

S extrémními projevy počasí bychom měli v budoucnu počítat i podle meteorologa Petra Münstera z brněnské pobočky Českého meteorologického ústavu. „Projevuje se změna klimatu, v letní sezóně jsou lokální přeháňky a bouřky častější, než celoplošné déletrvající deště. Je to důsledek způsobu využití nashromážděné energie v atmosféře. Velmi až extrémní silné bouře budou vždy souviset s vhodnou synoptickou situací. To ale neznamená, že každý následující rok budou četnější a silnější bouře,“ objasňoval situaci Münster.

Téměř rok od řádění tornáda na jižní Moravě připomíná náves v Moravské Nové Vsi staveniště. Naproti radnice znovu roste stoletá restaurace U Sečkářů.
Rok poté. Tornádo muži zabilo bratra, stoletou rodinnou hospodu staví znovu

Se svými kolegy spolupracuje s břeclavským týmem na výstražném systému, jako jediném v kraji. Změnily se i varovné předpovědi hydrometeorologů. „Proti minulým sezónám se povedlo více zapojit nové detekční mechanismy - parametry radarových dat silných bouří a úzkou spolupráci s amatérskými meteorology v terénu. Máme tak více informací,“ ocenil Münster. Hydrometeorologický ústav také aktuálně testuje novou SMS aplikaci k výstrahám.

Předpovídat tornádo s předstihem podle odborníků nelze. „Vznik tornád nedokážou přesně předvídat ani tam, kde se vyskytují velmi často, například v Americe. Byť mají varovný systém, tak upozorňuje pouze na to, že se v daném místě objevilo tornádo, zazní sirény a je nutné se uchýlit do připravených úkrytů, například ve sklepě domů nebo zpevněných místech budov. Předpověď dráhy tornáda se ale udělat nedá,“ uvedl už dříve pro Deník Rovnost Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a profesor Mendelovy univerzity v Brně.