Turów: Dohoda je na spadnutí. Poláci zablokovali hraniční přechody u Hrádku

Desítky troubících aut s polskými vlaječkami. Nápisy Ruce pryč od Turówa a obrázky českého krtečka s lopatou v ruce. Do toho nadávky nespokojených řidičů. Tak to v úterý 25. května vypadalo na silnici spojující Hrádek nad Nisou a polskou Bogatyniu. Polští zastánci těžby a zaměstnanci dolu a elektrárny Turów, kterou vlastní polostátní společnost PGE, zablokovali silnici na protest proti snahám ukončit těžbu. V pátek Soudní dvůr EU vydal na žádost České republiky předběžné opatření, podle něhož musí těžba v dole Turów okamžitě skončit. Navzdory tomu ale práce v dole pokračují dál.

Pomalou jízdou Poláci několik hodin blokovali průjezd nákladních vozidel z ČR do Polska. Protest nechtěli zrušit ani potom, co vyšlo najevo, že se chystá mezi oběma zeměmi dohoda. „Žaloba ještě nebyla stažena a smlouvy nebyly podepsány. Bojujeme (za důl) až do konce. Ruce pryč od Turówa,“ napsal jeden z organizátorů protestu, který spravuje stejnojmennou stránku na Facebooku na podporu dolu. Blokáda znepříjemňovala cestování polským, českým i německým řidičům nákladních aut, kteří tudy projíždí, až do večerních hodin.

Mezitím se před sídlem společnosti PGE v Bogatynie sešli liberecký hejtman Martin Půta a polský maršálek Cezary Przybylski, kteří mimo jiné chtěli uklidnit zostřenou náladu v česko-polském pohraničí. Podle hejtmana Libereckého kraje se v pondělí obě strany v Liberci dohodly na tom, že bude uzavřena platná mezinárodní bilaterální smlouva mezi Českou republikou a Polskem, která bude obsahovat všechny zásadní požadavky, které navrhl Liberecký kraj už letos v únoru.

„Požadavek na finanční kompenzace je jenom jedním z požadavků. Dalším zásadním požadavkem je, že se znovu musí uskutečnit proces povolování těžby jako takové dle platné evropské legislativy. I přes rozdílná vyjádření premiérů obou zemí pevně věřím, že obě strany budou mít dostatek vůle k dohodě, protože ji potřebuje celý region na české i polské straně,“ řekl Půta. Zároveň potvrdil, že částka 45 milionů eur (1,1 miliardy korun) na opatření a kompenzace je realistická a v návrhu dohody se také objevuje.

Co dalšího vlastně česká strana po Polsku požaduje? Jde o stejné požadavky, které Liberecký kraj sepsal a a poslal polskému maršálkovi ještě před podáním žaloby České republiky Soudnímu dvoru EU. V té době na ně polská strana nechtěla přistoupit.

Liberecký kraj požadoval „jako projev dobré vůle ze strany polského investora o okamžitou přípravu a realizaci zemního valu a zelené stěny chránící obyvatele Uhelné před zvýšenou prašností.“

Česko podle polského premiéra stáhne žalobu kvůli Turówu. Babiš to popřel

Také chtěl, aby došlo k přihlášení se k odpovědnosti polského investora za financování opatření k ochraně vodního zdroje Uhelná a navýšení jeho kapacity. Náklady pak kraj vyčíslil na 176 milionů korun. Česká strana také požadovala příspěvek na vybudování náhradního vodovodu v oblasti Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska v tzv. prvním zátěžovém stupni. To by mělo stát asi 414 milionů korun. Jako další požadavek navrhoval kraj vznik „Fondu malých projektů“ pro oblast životního prostředí, prostřednictvím kterých by samospráva na české i polské straně hranice mohla spolufinancovat například výsadbu ochranné zeleně, přípravu a tvorbu malých projektů v oblasti zadržování vody v krajině a dlouhodobě monitorovat vliv těžby hnědého uhlí na stav hladiny podzemních vod. Posledním požadavkem bylo vytvoření mezivládní česko-polské komise za účasti zástupců Libereckého kraje, měst a obcí regionu Hrádecka, Chrastavska, Frýdlantska, Dolnoslezského vojvodství a města Bogatynia.

„Cílem pravidelného, minimálně jednoročního setkání této pracovní skupiny je průběžné vyhodnocování monitoringu sítě měřicích vrtů, které kontrolují stav podzemních vod na české a polské straně hranice, dále vyhodnocování výsledků měření prachu a prachových částic na českém území v lokalitě Uhelná i měření hlukové zátěže,“ uvedl Půta.

Podle Milana Starce z Uhelné by ale Česko žalobu nemělo stahovat. „K tomu by mělo dojít v případě, že dohoda zajistí, že nebude dál z českého území mizet spodní voda. Dokud se těžba přibližuje, tato hrozba trvá. Poláci jsou povinni najít způsoby, aby jejich těžba neměla negativní vliv na životní prostředí,“ řekl Starec Deníku.

Hladina stále klesá

Podle něj je hlavní rozdíl v tom, že v Polsku jsou škody ekonomické, které se dají řešit, zatímco v ČR jsou škody a dopady na životní prostředí nezvratitelné. „45 milionů eur je směšná částka. Požadavky kraje na náhradní zdroj vody a kompenzace se měly řešit před 15 lety a ne nyní. Naprosto opomíjejí urgenci problému. Voda v Uhelné klesá ročně o několik metrů. Ve Václavicích jsou někteří lidé úplně na suchu. Zda se, že si ve tam budou moct do studen nasypat peníze… aneb jak prodat naději během jednoho jednání,“ okomentoval pro Deník Milan Starec dosavadní vývoj vyjednávání mezi ČR a Polskem.