Nejseverněji žijí na řece Branné u Jindřichova a na Moravě v katastru obce Malá Morava. Po 20 letech od vysazení začíná tento přísně chráněný živočich přerůstat lidem přes hlavu.

Kolem vodních toků totiž páchá značné škody. Kácí stromy a při stavbě nor provrtává a narušuje hráze.

Protože vchod do nory musí mít pod vodou, na potocích s nízkou hladinou si bobr staví z větví a hlíny vlastní hráze napříč korytem a voda pak zaplavuje okolní pole.

Jednu takovou bobří hráz si může každý prohlédnout i nedaleko Šumperka.

„Je vidět, že bobři už osídlují i toky, které pro ně nejsou optimální. Bobřích rodin přibývá, jsou jich tady desítky a už nemají kde se usadit. Každá totiž potřebuje k životu alespoň dvoukilometrový úsek toku,“ řekl František John, který se výzkumem bobrů řadu let zabýval.

Bobři pokáceli lidem jabloně

Bobrům nevadí ani blízkost lidí.

Zabydleli se u Rájce, kde pokáceli jabloně, v Zábřehu u mostu před nádražím pokáceli řadu nově vysazených stromů a na Desné je lidé letos na jaře viděli i s mláďaty přímo v Sudkově poblíž betonového mostu ve směru na Bludov.

„Potíže s bobry řeším už asi dva roky. Naposledy nám pokáceli strom tak nešikovně, že zatarasil obecní cestu. Už by se měl někdo zamyslet nad tím, jak bobry redukovat,“ uvedla starostka Sudkova Milena Sobotková (nez.).

Bludovským zemědělcům zaplavili svými hrázemi asi hektar pole.

„Nejsou to sice nijak zásadní škody, ale budu muset prověřit, jaké jsou možnosti s náhradami,“ řekl předseda Bludovské akciové společnosti František Snášel.

Díry metr krát metr

Největší škody bobři působí Povodí Moravy především na břehových porostech a zejména na podzim, kdy si dělají zásoby na zimu.

Na Šumpersku dosáhly tyto škody jen za minulý rok 413 tisíc korun. Dalších 633 tisíc korun si vyžádá oprava poškozené hráze u Bohuslavic.

„Součástí každé terénní prohlídky toku je vždy i kontrola výskytu bobra; v případě, že ho objevíme, kontrolujeme pak i hráze. To je často technicky náročné, protože bobři si dělají nory hluboko pod hladinou. Navíc nám opravy komplikuje fakt, že bobr je chráněný živočich, a tudíž zásah do jeho nor je zásahem do biotopu. Potřebujeme tedy získat výjimky od příslušných úřadů a stavební práce musíme složitě obhajovat,“ řekla mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová.

Podstatně větší škody než na severu Olomouckého kraje působí bobr na jižní Moravě, zejména na Dyji na Břeclavsku nebo na Baťově kanále.

Tam před dvěma lety udělali bobři v hrázi díry metr krát metr velké, voda začala vytékat a zatopila okolní zemědělské pozemky.

Škody způsobené bobrem stejně jako dalšími chráněnými živočichy lze uplatnit u státu. Platí je ministerstvo financí, první instancí, kde je třeba škodu nahlásit a zdokumentovat, je pověřený městský úřad.

Zákon z roku 2000 ale nepočítá se škodami na technických dílech. V době jeho vzniku nikdo netušil, že by takové škody mohl bobr napáchat.

Na univerzitě navrhovali bobra lovit

Pracovní skupina na Univerzitě Palackého zpracovala před sedmi lety plán péče o bobra v České republice. Navrhovala, aby bylo možné v některých oblastech bobra lovit jako jinou zvěř. S návrhem ale neuspěla.

Mluvčí ministerstva Michaela Jendeková uvedla, že ministerstvo již delší dobu připravuje koncepci přístupu k tomuto druhu, který je chráněn evropskou legislativou.

„S ohledem na evropské směrnice a úmluvy nelze bobra zařadit mezi lovnou zvěř ve smyslu zákona o myslivosti. Ale předpokládá se mimo jiné na příklad ochrana hrází jejich oplocením nebo vypuzení bobrů z hospodářsky využívaných ploch odstraněním jejich hrází, hradů a nor,“ uvedla Jendeková.

Stručně o bobrech

Poslední známý úlovek bobra na Moravě byl zaznamenán v roce 1730 v Grygově u Olomouce, v 19. století byli tito živočichové u nás chováni už jen uměle v bobrovnách.

Asi před dvaceti lety se k nám znovu dostali z Rakouska, které zavedlo program na obnovu bobří populace. V letech 1991 a 1992 bylo dvacet bobrů vysazeno v Litovelském Pomoraví a jejich potomci postupují proti proudu řek tempem asi patnáct kilometrů za rok.

Každou kolonii tvoří rodičovský pár s mláďaty do věku tří let. Samice vrhne jednou za rok dvě až šest mladých.

Po třech letech mláďata kolonii opouštějí, hledají si životní partnery a obsadí další úsek toku. Bobři se živí především kůrou pokácených stromů. Dospělý jedinec váží až třicet kilo.