„Sirény začaly houkat kolem půl desáté večer. To byla výstraha,“ začal před lety vzpomínku na těžký nálet totálně nasazený Evžen Patera, rodák z Prahy, po válce žijící v německém Rosenheimu. „Byli jsme ubytovaní v táboře č. 20, byla zima a nám se nechtělo ven. Kolegové se slabšími nervy se ihned odebrali do krytů. Já a kamarád Jirka jsme váhali. Asi za čtvrt hodiny se ozval další signál, a to už jsme museli jít, riziko bylo veliké,“ popsal situaci před samotným náletem Patera.

Byla bezměsíční tmavá noc. Dvojice se vydala do krytu za táborem ve staré důlní štole. Akorát, když dorazila, houkali ostrý letecký poplach a po letounech začalo pálit protiletadlové dělostřelectvo. „Usadili jsme se na lavici a vedle mě sedící zelenáč se ptal, jestli to jsou bomby. To mě trochu pobavilo, tak jsem mu řekl, že až si vzpomene a bude volat maminku a všechny svaté, tak pak to budou bomby,“ přidal další zážitek pamětník s tím, že v příštím okamžiku se stalo něco, co i on sám při žádném náletu ještě nezažil.

Štola se začala kymácet, ale ne napříč jako obvykle, ale podélně. Ze stropu se začaly sypat celé cihly, světlo mrklo a zhaslo. „Štolou se hnal vzduch o takovém tlaku, že se zdálo, že mi prasknou plíce. Hoch, co se mě předtím ptal, vyl jak smyslů zbavený. Jakmile tlak vzduchu povolil, neodpustil jsem si na jeho adresu poznámku: Teď to jsou bomby,“ vylíčil lednový nálet Patera.

Peklo trvalo asi deset minut. Pak se ozývaly už jen ojedinělé výbuchy časovaných bomb. Následující ráno bylo pošmourné s teplotou míně pod nulou. Pohled na spoušť v závodě byl ohromující. Škody z tohoto bombardování předčily všechny dosavadní nálety spojenců dohromady. „Závod byl teď skutečnou zříceninou a vypadal, že je liduprázdný,“ uzavřel své ohlédnutí Patera.

Zničující letecký útok provedlo britské bombardovací letectvo RAF. „Tu noc na cíle v Německu vyslalo 371 letadel, z toho 231 čtyřmotorových Lancasterů a šest značkovacích strojů Mosquito mířilo na rafinérii v Záluží,“ přidal statistiku letecký badatel a předseda spolku Severočeský letecký archiv Most Karel Otto Novák.

Bomby padaly po celém kraji

Historik Martin Veselý z Ústí nad Labem v knize Hvězdy nad Krušnohořím uvádí, že spojenecké letouny byly hlášeny také na jiných místech v kraji, například u Kadaně, Žatce, Lovosic nebo Roudnice nad Labem. „Pumy navíc dopadly ještě jižně a západně od Ústí a nad Labem a u Bíliny,“ uvedl Veselý.

Nálet si vyžádal 105 obětí, přičemž většina z nich byla z kárného tábora č. 29, který byl bombardováním totálně zničen. Mezi mrtvými bylo 60 Čechů. Bomby dopadly i mimo areál závodu, a to do severní části Mostu, Dolního Litvínova, Kopist, Souše, Dolního Jiřetína a Janova. Chemička byla vyřazena z provozu a do konce války už výrobu pořádně nezahájila.