Jeho cílem je držet pětadvacet Guinnessových světových rekordů a pak se vrhnout na kouzla a iluze. Jako správný iluzionista nám toho příliš neprozradil, ale jedno je prý jisté – dříve nebo později nechá v Čechách zmizet něco opravdu velkého.

O tvém nedávném hongkongském turné už bylo napsáno mnoho, přesto se k němu nelze alespoň stručně nevrátit. Jak bys ho v kostce zhodnotil?
Z turné mám skvělý pocit a řekl bych, ze dopadlo výborně. Byla to hodně cenná zkušenost a v Hongkongu jsem strávil skvělé chvíle. Mám teď plno projektů a nápadů, které chci co nejdříve realizovat.

Bude další zahraniční cesta?
Jsem si jistý, že ano. Je to jen otázkou času. Nejbližší příležitostí pravděpodobně bude vystoupení v některé z televizních show Guinness World Records, které se točí po celém světě. Letos bych také rád navštívil Los Angeles a Las Vegas.

Kde všude za hranicemi už jsi vystupoval a na které cesty nejradši vzpomínáš?
Vystupoval jsem například v Německu nebo Velké Británii. Hodně rád vzpomínám na vystoupení v Pekingu, kde bylo úžasné publikum!

Předchozí otázka působí vzhledem k tvému věku jistě trochu úsměvně, protože se dá předpokládat, že ty největší úspěchy máš teprve před sebou. Sám už jsi nejednou říkal, že do budoucna chceš přejít ke kouzlům a iluzím, přičemž chceš jít vlastní cestou a předvádět nové věci. Můžeš být konkrétnější v tom, co chystáš?
Snažím se nyní co nejdříve dosáhnout na hranici pětadvaceti rekordů, abych se poté mohl věnovat hlavně kouzlům. Netvrdím, že s rekordy definitivně skončím, ale určitě budu mít víc času na nové výzvy právě v oblasti magie. Bude se jednat o věci, které v Česku doposud nebyly a některé iluze budou přímo světovým unikátem.

To mi připomíná, že před časem jsi v jednom z rozhovorů pro Deník řekl, že bys jednou chtěl nechat zmizet Ještěd…
To je pravda. Bylo by to krásné kouzlo, ale rozhodně hodně náročné. Pokud by se mi nepovedlo uskutečnit, slibuji, ze v Česku nechám zmizet něco jiného, obdobně velkého.

Jak říkáš, chceš jít v kouzlech a iluzích vlastní cestou, přesto… Máš nějaký kouzelnický vzor, nebo někoho kdo tě inspiruje?
Byla by velká chyba nic si nevzít z takových velikánů jako jsou Harry Houdini, David Copperfield, David Blaine či Derren Brown. Ti mě rozhodně inspirují a od každého se snažím vzít něco jiného.

Zatím ses ve své kariéře soustředil převážně na rekordy. Ke kterým vedla nejtěžší cesta?
Všechny rekordy, které držím, vyžadovaly velkou dávku tréninku a koncentrace. Lidé si asi ani neuvědomí, jak náročné některé jsou. Někdy se může zdát, že těžký rekord vypadá snadně. Pro mě osobně byl zatím největší boj žonglování na výdrž se čtyřmi objekty. Tento rekord jsem před pár týdny zlomil v jablonecké městské hale.

Často jsi spojován právě s Jabloncem, ale také s Libercem, přičemž aktuálně žiješ v Praze. Kde se vlastně cítíš doma?
Je to trošku složitější. V Liberci jsem se narodil a studoval střední školu, nikdy však nežil. Dětství jsem prožil v Hodkovicích nad Mohelkou a do Jablonce jsem se přistěhoval mnohem později. V Jablonci ale žije moje rodina a jezdím sem tak často, že se stále cítím nejvíc doma tady. Navíc miluji přehradu a Jizerské hory, takže sem hodlám jezdit i nadále. Právě z těchto důvodů tu chystám nové rekordy a jeden speciální projekt.

Můžeš alespoň poodhalit, o jaké věci půjde, a kdy?
Plánuji zde zlomit nejeden rekord již v únoru. Připravuji také jeden kouzelnický projekt s televizí. Při něm budu kouzlit přímo v ulicích a s náhodnými lidmi, a to jak v Jablonci, tak v Liberci.

O rekordech Zdeňka Bradáče čtěte ZDE.