V ten den před osmdesáti lety ústečtí Němci s hrdostí sledovali vlaky plné vojáků a vojenské techniky. 15. března 1939 projížděly na východ, aby Hitlerovi pomohly vytvořit Protektorát Čechy a Morava. Pluky, které táhly po vlastní ose, to ale tak jednoduché neměly.

Den předtím SA-mani útočili na Čechy, kteří se rozhodli v zabraném pohraničí zůstat. Dočetli se totiž ve zmanipulovaném tisku goebbelsovské lži, jak v okleštěném Československu německá menšina trpí pod českou knutou.

„Noviny psaly o vypalování německých vesnic Čechy a podobné nesmysly. V reakci na to SA začala vytloukat výlohy českých obchodů. Češi si museli dávat pozor, aby nemluvili na veřejnosti rodným jazykem, aby na ně někdo nezaútočil,“ popsal šéf ústeckého archivu Petr Karlíček.

Na druhou stranu to nebylo tak rozsáhlé, jako například během Křišťálové noci na Židy, kdy shořela i ústecká synagoga, z níž se stalo řeznictví. SA byla stranická úderka NSDAP, která tu měla nejsilnější zastoupení z celé německé říše. Dělila se na tři standarty: jezdeckou, kuriózní námořní a pěší, která čítala šest tisíc členů.

„V noci na 15. března pak zuřila silná sněhová bouře a wehrmacht nemohla po zdejších silnicích projet. Někde i uvázla. Místní museli odklízet sníh ve velkém,“ pokračoval šéf archivu.

Ústí už bylo tou dobou pevnou součástí Třetí říše. Sídlil zde úřad zemského prezidenta, vykonávaný vlastizrádcem Hansem Krebsem, někdejším poslancem čsl. parlamentu.

Lepší přechod hranic se nekonal

Krebs si zabral budovu českého gymnázia, dnešní pedagogické fakulty v ulici České mládeže. Sudety se změnily v říšské území a jako takové přebraly německou správní strukturu, ač byla Sudetská župa oficiálně založena až koncem jara. Říše dokonce zlikvidovala Henleinovu Sdp i německé spolky, což mezi členy způsobilo značné rozčarování.

Překvapení se čeští i němečtí obyvatelé Sudet dočkali v pohraničním styku s Protektorátem. Doufali v lepší možnost přechodu hranic, ale to se nestalo.

„Zprvu zůstaly zcela uzavřeny. Zhruba týden. Tuhá policejní hranice trvala do konce války a celní zrušili až v říjnu 1940. Panovaly obavy, aby lidé ze Sudet nepodnikali křečkovací nákupy v Protektorátu, což by vedlo k hospodářským problémům. Marka totiž měla nespravedlivě výhodný kurz proti koruně,“ vylíčil Martin Veselý z Filozofické fakulty ústecké univerzity.

Německá vojska, která táhla přes Ústí, obsadila jako první Terezín. V ústeckém dobovém tisku vyšel dokonce rozhovor s tamním českým dělníkem. Noviny popisovaly obsazení Prahy a jak Češi německý marš pochmurně sledují. O den později Němci bujaře oslavovali. Netušili, že stojí na prahu války, která je připraví o vše a od základu změní celosvětový řád.