„Utírání prachu, umývání oken ani vysávání vlastně nikam nevede. Jak skončím, můžu začít znovu. A k tomu je tu ještě velice hlučno,“ popisuje své zkušenosti například Brňanka Hana Kubiznová.
Už nyní přitom prašnost ve Svatoplukově ulici přesáhla povolené limity pro celý rok. „Oficiálně je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem pětatřicet dní v roce. Ve Svatoplukově ulici však byly tyto limity překročeny šestatřicetkrát jen za první dva měsíce letošního roku. A za celý loňský rok dokonce více než stokrát“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Brno se tak podle něj letos zařadilo mezi první města v celé České republice, jejichž občané musí dýchat ovzduší znečištěné škodlivinami více, než připouští platná směrnice o ovzduší. „Horší situace je letos jen v Ostravě-Bartovicích a v Českém Těšíně,“ upřesnil Šuta. Narozdíl od severní Moravy má podle něj znečištění v Brně na svědomí hlavně doprava.
Dalších osm stanic
Polétavého prachu je navíc v ovzduší více nejen v Židenicích. Loni překročilo roční normu i dalších osm měřicích stanic v Brně. Na příklad na Kotlářské ulici přesáhlo množství prachu povolení limity osmdesát dní, jen o pět dní méně zaznamenala měřicí stanice na Zvonařce.
Ani přes tato varovná čísla se však situace v Brně v nejbližší době zřejmě nezmění. „Na opatření, která by množství prachu snížila, totiž bohužel nejsou peníze,“ povzdechl si náměstek primátora Ladislav Macek, který je odpovědný za životní prostředí.
Čistšího vzduchu by podle něj město mohlo docílit například masivnější výsadbou zeleně podél silnic nebo pravidelným úklidem ulic. „Situace je bohužel taková, že za posledních dvacet let na ulicích přibylo aut, ale ubylo uklízení. A to ani nemluvím o kropení silnic, které vymizelo téměř úplně,“ lituje Macek.
Dlouhodobější úlevu si slibuje až od dostavění velkého městského okruhu, který například Židenicím uleví díky tunelu pod Vinohrady. „To je však běh na dlouhou trať,“ upozornil Macek. Ředitelství silnic a dálnic, které výstavbu okruhu platí, totiž odhaduje jeho úplné dokončení až po roce 2030.
Některé pronikají hluboko
Polétavým prachem označují odborníci prachové částice menší než deset mikrometrů. „Nejnebezpečnější jsou ty, které jsou menší než dva a půl mikrometru. Mají totiž schopnost pronikat hluboko do dýchacího systému a způsobují vážná onemocnění srdce a cév,“ upozornil Šuta.
Na množství prachu v ovzduší má vliv i počasí. „Při výrazně stabilním zvrstvení atmosféry a slabém větru jsou rozptylové podmínky nepříznivé a koncentrace prachu se zhoršují,“ vysvětlil meteorolog Milan Šálek z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
