Centrum, které zkoumá výskyt toxických látek v přírodě a jejich vliv na živé organismy, se jmenuje Recetox – centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii.

„Společnost Recetox byla na konferenci v Ženevě oficiálně jmenována Regionálním POPs centrem pro státy střední a východní Evropy,“ uvedla mluvčí Jihomoravského inovačního centra Denisa Ranochová. Vysvětlila, že zkratka POPs označuje škodlivé chemické látky, které dlouhodobě přežívají v přírodě. Hromadí se v organizmech a u lidí se nejčastěji usazují v mateřském mléce. Způsobují rakovinu, neplodnost či ztrátu imunity.

Stockholmská smlouva vypouštění těchto látek zakázala v roce 2001. „Ale před tím je lidé používali ve velkém, protože si mysleli, že jsou neškodné. Byly například součástí olejů v transformátorech,“ sdělil zástupce ředitele výzkumného centra Luděk Bláha. I když jsou elektrické transformátory uzavřené, toxiny se vypařují do okolí. „Látky pak v přírodě vydrží i třicet let. Jsou ve vzduchu, vodě i v půdě, a proto se dostanou i do potravin,“ vysvětlil Bláha.

Na seznamu zakázaných látek bylo dvanáct chemikálií. „Na ženevské konferenci jsme schválili přidání dalších devíti,“ řekl ředitel brněnského výzkumného centra Ivan Holoubek. Společnost Recetox v Ženevě představila výsledky monitorování výskytu škodlivin v Evropě, střední Asii i Africe. Monitorovací systém se jmenuje Monet a právě vědci z Masarykovy univerzity dali podnět k jejímu vzniku.

Centrum se však nezabývá pouze POPs látkami. „Měříme například i výskyt a účinky toxinů sinic,“ upřesnil Bláha. Kromě monitorování prostředí se brněnští vědci zabývají i účinky jedů na lidský organizmus. „V neposlední řadě také fungujeme jako poradenské centrum pro státy střední a východní Evropy a pro některé asijské i africké země,“ vyzdvihl význam instituce Bláha.