„Práce jsme archeologům nahlásili. Máme v plánu zbudovat vyhlídkovou plošinu na střeše válcové věže a zpřístupnit hranolovou věž. Bude nutné zbudovat zpevněné plochy a cesty a také druhý vstup do Kapucínské zahrady z Pasteurovy ulice. Zahrada i věže budou mít také osvětlení,“ sdělila mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková.

Místo nedaleko středověkých hradeb se tak dočkalo zalití betonem bez přítomnosti odborníka. „Znojmo stavbu v Kapucínské zahradě řádně oznámilo. Při úřadování však došlo k chybě. V množství oznámení, které je nutné zúřadovat, se taková nedopatření bohužel občas stávají. Nyní bude výkopové práce nadále sledovat znojemské muzeum,“ sdělila Lenka Macháňová z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

V pondělí byl na místě archeolog David Rožnovský. „Viděl jsem výkop otevřený pro trativod, který byl hluboký asi dva a půl metru. Zemina byla navážka. Zatím tedy nemohu říci, že by stavebníci svou prací místo nějak ohrozili nebo poškodili. Musím ale dodat, že prostor před hradbami byl zalitý betonem,“ sdělil archeolog Jihomoravského muzea ve Znojmě David Rožnovský. Doplnil, že k fatálním archeologickým ztrátám dojít nemělo.

Dřív, než v Brně vznikl Ústřední hřbitov jako jedno z míst posledního odpočinku lidí, se v devatenáctém století využíval starobrněnský hřbitov v místech, kde je dnes parkoviště ve Vojtově ulici. Oblast obsadili archeologové, kteří ji chtějí prozkoumat.
Archeologové zkoumají zaniklý hřbitov. Přejí si najít i středověké vesnické domy

Naproti tomu před několika lety archeologové našli významný nález při dřívější rekonstrukci části hradeb. Odhalili ojediněle dochovanou část opevnění. Jednalo se o vnější část zpevnění příkopu v Dolním parku ve Znojmě. Zeď chránila příkop proti podkopávání protivníkem.

Chybějící archeolog na stavbě není ve Znojmě prvním případem. Odborníci například chyběli loni při samotném začátku stavby záchranné stanice v Pražské ulici. Firma položila základy a archeolog se dostal na místo pozdě. „Jedná se přitom o místo s archeologickými nálezy,“ řekl před časem archeolog Rožnovský. Investorem akce byl kraj. Archeologové chyběli také při výkopech ve Středním parku ve Znojmě.

Z historie opevnění Znojma
Opevnění tvořilo několik pásů hradebních zdí a čtyři brány, ty se však nedochovaly. Významnou obrannou funkci měly i věže a vodní příkopy. Nejstarší hradební pás souvisí se vznikem města ve 13. století a obklopuje celé historické jádro. Mezi prvním a druhým pásmem vznikl několik metrů široký prostor zvaný parkán. Až do počátku 17. století systém plnil svou funkci. Postupně se hradby a věže staly pro nepřítele chabou překážkou.Podstatná část hradeb je dochovaná a město je postupně zpřístupňuje.

Odborníci tehdy poukazovali na možnost nálezu zbytků původního hradebního příkopu. Znojmo dostalo pokutu třicet tisíc korun.

Dělnici zase narušili původní hradby na náměstí Svobody ve Znojmě, a to před dvěma lety při opravách vodovodu. Ve stejné době porušili dělníci téže firmy základy věže, ačkoli její nález očekávali badatelé i projektanti.

O nenahraditelné archeologické ztrátě lze mluvit například v Měníně na Brněnsku při stavbě haly před třemi lety. Půda zde skrývala tři tisíce let pozůstatky pravěkého osídlení. Firma požádala archeology, ať výzkum přeruší. V získaném čase prostor vybagrovala a část zavezla. Podobný přístup archeologové nepamatují. „Ještě se nestalo, že nám takhle někdo rozdělaný výzkum zničil,“ řekl archeolog Zdeněk Čižmář. Častější prý je, že stavebník začátek prací vůbec neohlásí a rovnou hlínu vybagruje.

Venuše z Pavlova.
V Archeoparku Pavlov vystaví originální venuši. Sošku starou téměř 30 tisíc let

Před třemi lety poškodila firma dávné naleziště při budování mokřadu v Zaječí na Břeclavsku. Obec o místě s nálezy nevěděla a archeologům umožnila místo prozkoumat dodatečně. Plošný výzkum již ale nebyl možný. Zaječí se spolu s Dolními Věstonicemi řadí mezi jedno z nejbohatších nalezišť na Břeclavsku.