Pod dohled se dostal úsek mezi novomlýnskými nádržemi a jezem v Bulharech. Podle akademie kleslo množství kyslíku v nadjezí kvůli tomu, že jej příliš spotřebovaly řasy, sinice i ryby. Jeho spotřeba byla tak vysoká, že situaci nezvrátilo ani doplňování od Nových Mlýnů. Okysličená voda k Bulharům už nedoputovala.

Hromadný úhyn ryb v Dyji nastal 19. až 24. července loňského roku. Příčinou byly opakované kyslíkové ztráty. Mrtvé ryby se následně nahromadily na jezu v Bulharech a Břeclavi, celkem jich museli rybáři a hasiči zlikvidovat 42 tun.

Jakub Borovec z akademie popsal dění jako výjimečné. „Příkladem je situace, kdy ani v denních hodinách nedocházelo k dostatečnému dosycení vody kyslíkem fotosyntézou. Ke spotřebě docházelo nejen v nočních, ale nadměrně také během dne. Ani okysličená voda odpouštěná z nádrže, případně doplněná rozstřikem pomocí segmentů, nebyla schopná do nadjezí dotéct tak, aby množstvím kyslíku umožnila udržet vysoké množství ryb při životě,“ popsal Borovec.

Odborníci se shodli, že zásadním problém je kombinace vypouštěných a nedostatečně vyčištěných odpadních vod, pokles průtoků a stoupající teploty. S tímto vysvětlením v minulosti přišlo už Povodí Moravy.

Kudy? Tudy? To snad ne.
Kvůli opravě mostu musí kamiony přes vesnici. Bude to očistec, hřímá starosta

„Je třeba zdůraznit, že při stávajícím zatížení živinami z odpadních vod, vysokých objemech biomasy, vysokých teplotách vzduchu a vody v letních měsících, snížených průměrných průtocích a původním druhovým složením rybí obsádky a jejího množství, nelze havarijní stav při souběhu nepříznivých faktorů předvídat a vyloučit,“ zdůraznil Antonín Tůma z Povodí Moravy.

Podnik, stejně jako zástupci Jihomoravského kraje, Břeclavi či rybářského svazu mají založit skupinu, která se bude problémem dále zabývat. Jasné řešení zatím není.