Micmanice, Oleksovičky, Křídlůvky a Hevlín na Znojemsku, Hlohovec a Novosedly na Břeclavsku. V okolí těchto obcí se nachází malé bunkry, pro které nemá Ministerstvo obrany využití, nabízí je tak k prodeji zájemcům.

„V únoru tohoto roku jsme oznamovali první nabídku, teď v dubnu připravujeme další, ve které půjde o zhruba čtyřicet řopíků. V dalším období roku jich budeme nabízet dalších dvacet až třicet, v závislosti na majetkoprávním uspořádání, ocenění a kapacitních možnostech,“ uvedla Ivana Navrátilová z tiskového oddělení Ministerstva obrany o prodeji řopíků na území České republiky. Podrobnosti najdou zájemci na webu onnm.army.cz nebo zde.

Zdroj: Youtube

Podle Navrátilové půjde také nejspíš o jedny z posledních prodejů řopíků v režii ministerstva. „Je třeba zdůraznit, že pokud se nezmění okolnosti kolem nakládání s tímto druhem nepotřebného majetku, s největší pravděpodobností to již budou poslední prodeje z úrovně Ministerstva obrany. Další nemovitý nepotřebný majetek předáme Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který s ním bude následně nakládat,“ dodala Navrátilová.

Nabízené bunkry na Znojemsku a vyvolávací cena

  • termín prohlídek: 23. dubna, sraz vždy v 9.00 u obecního úřadu Slup
  • Micmanice, 2 řopíky, 65 a 75 tisíc korun
  • Oleksovičky, 125 520 korun, 23. dubna
  • Křídlůvky, 66 170 korun
  • Hevlín, 2 řopíky, 59 500 a 85 500 korun

V posledních pěti letech se ve výběrových řízeních prodalo skoro dvě stě šedesát malých pevností lehkého opevnění. Průměr prodaných řopíků je něco málo přes čtyřicet ročně, v minulém roce byl počet vysoutěžených objektů jedenapadesát.

Cenu řopíků určuje především poloha, přístup, stavebně technický stav a vlastnictví pozemku, na kterém se bunkry nachází. Málokdy se prodávají i s pozemkem, většinou stojí například na obecních pozemcích. O ty s vlastním pozemkem pak bývá větší zájem.

Nabízené bunkry na Břeclavsku a vyvolávací cena

  • termín prohlídek: 23. dubna, sraz vždy v 11.30 u obecního úřadu Novosedly
  • Hlohovec, 69 tisíc
  • Novosedly, 2 řopíky, každý cena od 84 700 korun

Řopíky jsou také bez inženýrských sítí a podle ministerstva stav odpovídá jejich stáří. Většina z nich je bez většího poškození, jsou volně přístupné, jen výjimečně jsou opatřeny například mřížemi. Uvnitř je většinou jen navátý prach, listí, pavučiny, sem tam větší nepořádek, podle toho, jak se kdo do objektu měl možnost dostat. Zájemci mají možnost si řopíky před koupí prohlédnout.

Zájem o řopíky roste:

O řopíky je zájem.
Zájem o řopíky v Česku roste. Jejich koupě navíc není složitá, ani příliš drahá

Tři z řopíků v aktuální nabídce na Znojemsku se nachází v okolí Hevlína, jsou také z nabídky jediné, které stojí na vlastním pozemku. Obec o ně usilovat nebude. „U ministerstva už jsme si dříve zažádali o dva řopíky, které jsme dostali. O tyhle zájem nemáme, nevíme, co bychom s nimi vymysleli,“ uvedl starosta Hevlína Lubomír Hort. Jeden z bunkrů, který Hevlín získal, leží v lesoparku, do budoucna by z něj mohlo být menší muzeum.

Prodané řopíky slouží totiž často jako pevnostní muzea, jedno z takových provozuje ve Slupi u Znojma i Pavel Andrýsek. Další bunkr ale kupovat nehodlá. „Bunkr i pozemek mám v osobním vlastnictví, o dalším neuvažuji. Vyžaduje to spoustu sil a vše financujeme z vlastních zdrojů ve skupině nadšenců do vojenské techniky,“ sdělil majitel muzea.

Řopíků, které slouží jako muzeum opevnění je v Jihomoravském kraji hned několik:

  • Opevnění Vratěnín – Bunkr spolku pohraniční historie
  • Areál čs. opevnění a železné opony v Šatově
  • Pěchotní srub K-S 5 "U potoka"
  • Muzeum československého opevnění 1938 ve Slupi
  • Pevnostní muzeum Vranov nad Dyjí
  • Muzeum československého opevnění U Starého lomu Novosedly

Malé pevnůstky, označované také jako „řopíky“, jsou malé železobetonové bunkry. Označení vzniklo podle zkratky „ŘOP“ (Ředitelství opevňovacích prací). Začaly vznikat ve třicátých letech minulého století, kvůli politické situaci v sousedním Německu jako součást pohraničního československého opevnění.

Výstavba opevnění probíhala nejen u hranic s Německem, Polskem, Maďarskem a Rakouskem, ale i ve vnitrozemí. I když většina opevnění ve vnitrozemí byla po okupaci zničena, některé objekty se dochovaly dodnes. Část z nich slouží jako muzea pevnostního opevnění a vojenské techniky.