Kliknutím zvětšíteV posledních letech zájem o ubytování na kolejích roste. Stačí se podívat na čísla z ministerstva školství, podle nichž připadá na Prahu více než 112 tisíc vysokoškoláků. K dispozici je přitom zhruba 26 tisíc lůžek. Univerzita Karlova (UK), která je největší a nejstarší českou vysokou školou, nyní nabízí celkovou kapacitu pro 11 229 lidí.
Třeba v letošním akademickém roce byly koleje UK naplněné už na konci července. Až patnáct procent žadatelů o ubytování neuspěje. Podobné statistiky na přelomu léta a podzimu zaznamenaly i ostatní vysoké školy v Praze. Nejhorší situace panuje na České zemědělské univerzitě (ČZU), kde bylo zklamaných skoro čtyřicet procent.
„K nedostatku ubytovacích kapacit vysokoškolských kolejí přispívá obecná nedostupnost bydlení, kdy na kolejích bydlí studenti nebo bývalí studenti, kteří by za běžných podmínek bydleli v bytě,“ píše magistrát v tiskové zprávě. Navíc roste tlak obyvatel kolejí na zvyšování standardu jednotlivých pokojů. Větší zájem je o jednolůžkové místnosti kvůli soukromí, jedním z četných požadavků je, aby bylo sociální zařízení (případně i kuchyňka) součástí ubytovací buňky.
Roste počet zahraničních studentů
Realitní trh očekává, že v letech 2022 a 2023 se růst počtu lidí studujících v Praze zastaví. Avšak mohl by dál stoupat podíl cizinců zapsaných ke studiu na pražských univerzitách. Už teď dosáhl 19 procent, což bylo v akademickém roce 2018/2019 celkem 21 900 zahraničních studentů.
Jak z této krize ven? Řešení situace hledá hlavní město Praha i státní aparát. Vysokým školám by měly pomoct dotace od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Peníze dostanou univerzity na opravu starých budov a stavbu nových, přímo na podporu kolejí a menz podle resortu pod vedením Roberta Plagy (za ANO) budou určeny dvě a půl milardy korun.
„Na rekonstrukci kolejí je alokováno nedostatečné množství peněz a je vyžadována 40% spoluúčast, kterou mají vysoké školy problém zajistit. Navíc každá rekonstrukce kolejí logicky znamená snížení počtu ubytovacích míst,“ namítá ovšem pražský magistrát, který chce pomoct univerzitám při jedání se státem o využití jeho pozemků či prázdných budov na území hlavního města. Praha by mohla k výstavbě nových kolejí nabídnout i vlastní parcely.
Další motivace, aby absolventi zůstali
„Možností spolupráce je určitě mnoho, je překvapivé, že se této oblasti žádná ze stran dosud koncepčně nevěnovala. Ke kvalitním vysokým školám musí patřit i vytvoření podmínek pro bydlení mladých lidí, aby měli další motivaci v Praze jako absolventi zůstat,“ uvedl Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu/TOP 09), primátorův náměstek pro oblast územního rozvoje a územního plánu.
Jednání s pražskými radními se zúčastnili zástupci zmińovaných vyskoých škol i dalších velkých univerzit (ČVUT, AMU, VŠE či VŠCHT). Potíže s ubytováváním studentů se týkají prakticky všech. „Ještě do nedávna jsem sám ještě studoval, a vím, že mnoho mých spolužáků problémy s bydlením řešilo. Doufám, že se nám v brzké době podaří konkretizovat projekty, na kterých budeme spolupracovat,“ prohlásil Adam Zábranský (Piráti), který má v městské radě na starosti právě oblast bydlení a tuto akci inicioval.
Schůzku s rektory ocenil i Zábranského stranický kolega Vít Šimral, do jehož gesce spadá školství. Radní Šimral navíc přišel se zajímavým nápadem: „Mně osobně se líbí třeba možnost přestavět postupně tribuny Strahovského stadionu na bydlení.“
Betonové ochozy stadionu s největší rozlohou na světě jsou však od roku 2003 kulturní památkou. Před pěti lety po vyřešení majetkových vztahů připadl „spartakiádní“ stadion na Strahově městu. Ještě předtím za podpory magistrátu část budovy i plochy Velkého strahovského stadionu rekonstruovala AC Sparta Praha a vybudovala zde tréninkové centrum. Teď chystá slavný fotbalový klub kvůli stavbě luxusního hotelu vedle arény na Letné další rozšíření strahovského zázemí.
13
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
