Čapí rodinka na komíně někdejšího mlýna je velkou radostí a úspěchem, loni se například mláďata dospělosti vůbec nedožila, na hnízdo tehdy patrně zaútočil dravec.

Kroužkování letošních čápat předcházela pečlivá příprava ornitologů a minuty napětí, kdy bylo potřeba opatrně přiblížit hasičskou plošinu k vysokému komínu, bez nárazu, aby se mladí opeřenci nevyplašili. Kroužkování pak proběhlo hladce, za pětadvacet minut bylo hotovo.

Hnízdění dvou čapích samic v Chýnově na bývalém pivovaru
Čapí unikát. Na hnízdě v Chýnově se usadil lesbický pár, stará se o osm vajec

Čapím rodičům se rozruch kolem hnízda sice příliš nezamlouval a jeden z nich po celou dobu nervózně kroužil kolem, když ale u komína opět zavládl klid, vrátil se a zjistil, že v hnízdě skutečně nikdo nechybí.

Přes dvacet let má podíl na kroužkování i bývalý šéf slánských hasičů Miroslav Hendrych (78), který pokaždé zařizuje zapůjčení hasičské výsuvné plošiny. „Tradici zahájil někdejší ředitel kladenských hasičů Jan Žižka. Přispěla k tomu tehdy vlastně nehoda, čapí hnízdo spadlo z komína a bylo potřeba dostat ho zpátky, takže jsme ho společně na komín vrátili a od té doby spolupracujeme s Kačickými pravidelně,“ připomněl hasič.

Zprávy o kroužkovaných ptácích z celého světa

Jak potvrdil ornitolog Stanislav Lepič, kterému asistoval i tentokrát jeho syn, všem třem čápatům se podařilo nasadit kovový kroužek, který podléhá centrální evidenci a informace z něj jsou schopni odečíst po celém světě.

„Každého ptáka musíme zapsat do databáze, kterou zajišťuje Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze. Mám na starosti Kladensko a kromě čápů kroužkujeme především na Záplavách a na Buštěhradské haldě hlavně drobné ptáky,“ připomněl Lepič.

Čapí pár v Nové Vsi u Světlé nad Sázavou v roce 2022
Čápy pozorujte ohleduplně. Můžete přispět k tragédii, varují odborníci

Zpětnou vazbu dostávají ornitologové z celého světa, například z Belgie, Švédska, Alžíru nebo Izraele. Díky tomu mohou sledovat letové dráhy ptactva, jednotlivá stanoviště a zimoviště. Přímo o čápech z Kačice zatím ale žádné zprávy ze zahraničí nedorazily.

Úskalím jsou podle ornitologa nejčastěji africké státy, kde zatím není ornitologická činnost vyspělá a navíc velké množství vodních ptáků končí stále v rukou lovců. Čápi jsou tak stále větší raritou, dílem i proto, že tovární komíny už mnohde vymizely.

Záchrana komína v bývalém kačickém mlýně

Kačický komín se podařilo zachránit díky současnému vlastníkovi, společnosti Boxed, která za podpory obce do jeho opravy před časem investovala. Jelikož prochází postupnou renovací i přilehlá budova mlýna a v areálu probíhají celoročně volnočasové aktivity pro děti včetně letních příměstských táborů, mohou i ti nejmenší sledovat život čápů od jara až do jejich podzimního odletu do teplých krajin.

Kroužkovací stanice Národního Muzea v Praze

Založena byla v roce 1934 v rámci Československé ornitologické společnosti. Koordinuje kroužkování ptactva na území České republiky. Ve své databázi má přes 5 milionů záznamů.
Ač vedena na dobrovolnické fázi (nejdříve dr. Josefem Jirsíkem a později ing. Otou Kadlecem), přímo spolupracovala s Národním muzeem a její kroužky nesly označení N. MUSEUM PRAHA. Teprve v roce 1964 byla za vydatné podpory význačných osobností naší ornitologie doc. W. Černého a dr. J. Hanzáka zřízena dne 1. listopadu Kroužkovací stanice Národního muzea jako vědecké pracoviště v rámci zoologického oddělení. Jejího vedení se ujal dr. Jiří Formánek, který funkci vedoucího zastával až do roku 2001. V roce 1978 nastoupil dr. Jaroslav Škopek, který zde pracoval do roku 2005.
V současnosti má stanice 3 pracovníky (J. Cepák, L. Fuchsová, P. Klvaňa).

(Zdroj: Národní muzeum)