Před osmi lety pochodovaly Šluknovskem během horkého léta tisíce demonstrantů. Při rasových nepokojích vyjadřovaly nespokojenost se stavem vyloučených lokalit. Dnes mluví ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová o tom, že jsou ghetta tikající bombou. Podle lidí z měst, kde takové lokality jsou, ale nejde o nic nového.

„My jsme krátce před tím, než tam začnou občanské nepokoje. Ty věci před deseti lety v Ústeckém kraji, to nebyla anomálie. A nedej bože, aby se zhoršila hospodářská situace. Troufám si říci, že je to časovaná bomba,“ řekla Maláčová před poslanci na adresu vyloučených lokalit, kterých jsou jen v Ústeckém kraji desítky.

Podle starostky Šluknova Evy Džumanové se situace v regionu v posledních letech nijak výrazně nezměnila. Na šluknovském sídlišti, které je migrací lidí nejvíce postižené, se stále potýkají s rušením nočního klidu, nevhodným chováním plným vulgarit nebo hlučností. „Jsem devět let ve funkci. A devět let řešíme to samé. Udivuje mě, že na to paní ministryně přišla až nyní,“ neskrývala Džumanová rozpaky z vyjádření Jany Maláčové.

Po nepokojích před osmi lety navrhli starostové ze Šluknovska desítku opatření, která měla pomoci situaci zlepšit. Nic zásadního se ale podle Džumanové nezměnilo.

Nepokoje ve Varnsdorfu v roce 2011: 

Na nečinnost státu si stěžuje také litvínovský zastupitel Petr Bucha, který žije více než třicet let na nechvalně proslulém sídlišti v Janově. To bylo před lety, stejně jako Varnsdorf na Šluknovsku dějištěm mohutných protestů.

„Nepokoje opravdu hrozí. Je to stále horší a horší. Realitní kanceláře, které tu skupují byty, sem stěhují lidi z Prahy nebo Brna. Zrovna dneska jsem vyhodil chlapíka z pražské realitky, který nám sem chtěl nastěhovat rodinu se čtyřmi dětmi. Z Prahy,“ řekl Bucha, který je zároveň předsedou samosprávy bytového družstva. Často se tak na něj obrací i exekutoři hledající dlužníky. Jenže ti se mezitím přestěhovali do jiných měst nebo do Anglie.

Tak vypadala bitva o Janov v roce 2008: 

Právě chudoba je podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi a bývalého šéfa Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka největším problémem vyloučených lokalit. Chybí mu také zákon o sociálním bydlení, který by mohl řadu problémů vyřešit.

„Lidé uvnitř těch lokalit dál chudnou. Větší část lidí žije jen z ilegální práce, protože mají exekuce a nevyplatí se jim pracovat. Navíc pro velkou část z nich jsou sociální dávky nedostupné,“ zmínil Šimáček. Podle jeho názoru by za případnými nepokoji nestáli lidé žijící ve vyloučených lokalitách, protože jsou na svou situaci zvyklí.

Stačí jeden výrok

Nesouhlasí také s plánovanými škrty v dávkách, protože se chudí lidé dostanou do ještě větších nesnází. To pak může napětí v lokalitách i jejich okolí zvýšit.

„Největším nebezpečím je, že by ty nepokoje někdo vyvolal. Stačí nešikovný populistický výrok, což je mnohem větší riziko, a rozpoutá nepokoje. Stejně jako tomu bylo v roce 2011 na Šluknovsku. Tamní problémy byly dlouhodobě neřešené a přehlížené a v takové situaci stačilo hodně málo,“ varoval Šimáček.