O tom, že se zákazníci Pražských vodovodů a kanalizací v loňském roce chovali odpovědněji, informoval mluvčí společnosti Tomáš Mrázek v tiskové zprávě. Podle Mrázka za přestupky PVK nafakturovaly částku přesahující 2,3 milionu korun. „V sumě jsou zahrnuté i náklady na přešetření, způsobené škody a sankce. Ve srovnání s rokem 2018 je to zhruba o jeden milion korun méně,“ dodal mluvčí.

Z celkových 214 případů nelegální produkce odpadních vod jich pracovníci PVK prokázali 78 procent. „V drtivé většině případů se jednalo o nepřihlášenou kanalizační přípojku či přímé napojení do revizní šachty,“ uvedl Mrázek.

Co se týče černých odběrů vody, firma prošetřila 165 případů a 114 se jich podařilo prokázat, což je úspěšnost 69 procent. Nejčastějšími prohřešky Pražanů byly: neoprávněná manipulace s vodoměrem (66 %), neměřená odbočka před vodoměrem (13 %) a neevidovaná vodovodní přípojka (12%).

Sto tisíc za vodné a stočné

„Jeden z největších případů loňského roku se odehrál v Libni, kdy jsme zjistili neměřenou odbočku před fakturačním vodoměrem. Zákazníkovi jsme zpětně nafakturovali sto tisíc korun za vodné a stočné,“ popsal Petr Benák, vedoucí oddělení odečtů a technické podpory PVK.

Pražské vodovody a kanalizace (PVK)
PVK provozují vodovodní síť v délce přes tři a půl tisíce kilometrů, délka vodovodních přípojek činí téměř jeden tisíc kilometrů Kanalizační síť včetně kanalizačních přípojek dosahuje necelých čtyř tisíc kilometrů.

A jak se stane, že PVK narazí na takové nekalé jednání? Podle mluvčího Mrázka firma (z poloviny ovládaná magistrátem hlavního města) vytipovává potenciální černé odběry kontrolou odběrných míst z vlastní databáze. „Pokud stávající smlouva na vodné neobsahuje ujednání o odvádění odpadních, respektive srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu, provedou v nemovitosti kontrolu,“ dodává Mrázek a pokračuje: „PVK také kontroluje objekty, které nejsou v její databázi (jedná se o vlastní studně) s ohledem na napojení do veřejné kanalizace.“

Společnost Pražské vodovody a kanalizace ujišťuje, že její zaměstnanci vstupují do soukromých objektů vždy za přítomnosti vlastníka objektu, případně žádají příslušný místní úřad (státní stavební dohled) o pomoc. „Stav vypouštění odpadních vod zjišťuje PVK také pomocí kamerového průzkumu a speciálních úkonů,“ prozradil Mrázek.

„Na základě přešetření PVK stanoví výši způsobené škody. Pokud nelze objektivně zjistit dobu užívání, ani ji stanovit pomocí stavebních úřadů nebo dodavatelských organizací a užívání nemovitosti trvá delší dobu, doba trvání podle zákona o vodovodech a kanalizací se vypočítává. U fyzických (nepodnikajících) osob jsou to tři roky zpětně od data zjištění neoprávněného vypouštění. U fyzických (podnikajících) a právnických osob čtyři roky zpětně,“ vysvětlil další postup mluvčí PVK.