Město se proto i letos hodlá zapojit do dotačního programu ministerstva vnitra, z něhož vloni hradilo řadu vzdělávacích aktivit, které mateřským a základním školám pomohly podpořit začlenění žáků s odlišným mateřským jazykem.

„Nelze hovořit o tom, že prostřednictvím projektu bariéru vyřešíme rychle a jednou provždy. Přinejmenším proto, že v komplikované otázce integrace cizinců a celkového soužití s nimi působí řada faktorů a subjektů, na které má samospráva buď malý, nebo vůbec žádný vliv,“ poznamenal radní Michal Prokop, který je předsedou komise pro národnostní menšiny a cizince v České Lípě. Zastává názor, že je dál nutné nejen vyučovat češtinu, ale uskutečňovat setkávání s cizinci. „Uvidíme třeba, jak se v praxi osvědčí povinnost absolvovat adaptačně-integrační kurz pro cizince s povolením k trvalému pobytu, nově zavedená od 1. ledna 2021,“ sdělil radní.

Jak informovala mluvčí radnice Kristýna Kňákal Brožová, stejně jako v roce 2020 město žádá na projekt dotaci z Ministerstva vnitra ČR. Náklady na projekt činí 5,3 milionu korun, od státu může město získat až 90 % celkové částky, tedy 4,7 milionu. „Tuto žádost o dotaci město podalo na začátku letošního roku,“ potvrdila mluvčí.

V roce 2020 se aktivitám v projektu věnovalo celkem šest českolipských škol, a to ZŠ Špičák, ZŠ Slovanka, ZŠ Dr. M. Tyrše, ZŠ Lada, MŠ Bratří Čapků, MŠ Špičák a rovněž Českolipský klub 3. věku. Mluvčí radnice doplnila, že všechny uvedené školy se chystají v projektu pokračovat. Nově se k nim v tomto roce připojí tři další školy – ZUŠ Česká Lípa, ZŠ Sever a MŠ Sever. Jedná se většinou o školy, které navštěvuje velké množství žáků s odlišným mateřským jazykem, než je čeština. V rámci výuky pak jazyková bariéra způsobuje obrovské problémy. Velké zastoupení mongolských žáků má ZŠ na Špičáku.

„Jde o děti různého věku s nulovou znalostí českého jazyka a já mám povinnost se o ně postarat, protože povinná školní docházka je v tomto státě pro všechny včetně cizinců. Jde o děti z jiného, odlišného etnika, jazykově nepřipravené, v podstatě nemotivované,“ řekl na podzim ředitel školy na Špičáku Libor Šmejda. „Tak, jak zde tyto děti přibývají, stávají se pro náš školský systém velkou zátěží. My jsme pedagogové, nikoliv speciální pedagogové, nejsme ani jazykoví lektoři pro cizince. Integrace velice, velice drhne,“ dodal. Pro tento školní rok otevřeli 4 první ročníky, v každém je 7 Mongolů. Žáky s mizivou či nulovou znalostí češtiny pak učí ve třech třídách přípravného ročníku. Nově v 7. ročníku zavedli dvě hodiny češtiny jako „druhého povinného cizího jazyka“.

„Všichni, co se už zapojili vloni, spatřují v projektu smysl a vidí první drobné pokroky. Pro výraznější zlepšení situace je však nutné, aby se s cizinci žijícími na území města pracovalo dlouhodobě, proto chceme v projektu pokračovat,“ uvedla starostka České Lípy Jitka Volfová a doplnila, že navzdory koronavirové krizi se podařilo v rámci loňského projektu realizovat téměř všechny naplánované aktivity.

I v letošním roce se chtějí zapojené školy soustředit především na zdokonalování dětí cizinců v českém jazyce. Výuka by měla probíhat během vyučování, ale také formou přípravného kurzu před vstupem do 1. třídy nebo prostřednictvím intenzivních týdenních kurzů. Další důležitou aktivitou v rámci projektu bude vzdělávání pedagogů, kteří se budou učit, jak nejlépe vyučovat český jazyk pro cizince. Naplánované jsou také společné akce, jako jsou výlety po Českolipsku, sportovní den, akce pro žáky a jejich rodiče s představením místních zvyků, svátků nebo ochutnávkou jídel. Podle starostky je důležité, aby se zdejší cizinci také orientovali v místních nařízeních, zvyklostech a způsobu života a respektovali je. „Věřím, že pokud se budeme této věci věnovat dlouhodobě, jistě se nám to podaří,“ uzavřela starostka.