Kliknutím zvětšíteLidé se mstili za příkoří a utrpení zažitá v protektorátu v područí nacistického Německa i své blízké, které jim válka vzala. Jsou však známy i případy bývalých konfidentů gestapa, kteří se takto zbavovali nepohodlných svědků.
V řadě obcí zasedaly takzvané lidové soudy a konaly se popravy. Jak se lze dočíst v publikaci Lucie Jarošové Odplata, či spravedlnost? na Rychnovsku byl ve Vrchní Orlici popraven jeden člověk, v Nové Vsi minimálně jedenáct lidí, v Kunštátu osm, v Bartošovicích v Orlických horách a Černé Vodě pět osob.
„V okolí Rokytnice v Orlických horách nebyla situace o nic lepší. Je doloženo deset mrtvých z Říček, dvanáct z Velké Zdobnice, v Letohradě zemřelo pět mužů. V obcích Podorlicka zahynulo násilnou smrtí - nejenom na základě rozsudků revolučních soudů - do začátku června 1945 nejméně 130 osob,“ uvádí Lucie Jarošová.
Uhlířskou osadu pohltil les
Odsun německého obyvatelstva byl pak začátkem konce pro osady, po nichž časem jakoby se slehla zem. Patřila mezi ně i Kohlhau, zvaná také Kohlovou Sečí či Kolavou. Ještě na leteckých snímcích z 50. let minulého století je vidět několik stavení roztroušených na louce poblíž obce Souvlastní.
Jenže od té doby uplynulo přes půlstoletí a bývalou uhlířskou osadu za tu dobu zcela pohltil les. Její připomínkou jsou už jen zbytky domů a chalup roztroušených v lesním porostu.
Z pohledu německého rodáka
Výpověď o tom, co se těsně po konci druhé světové války odehrávalo v Souvlastní a Kolavě, která pod tuto obec spadala, ukrýval archiv až v německém Waldkraiburgu.
„Když se Češi opět chopili moci, byl nejprve sesazen německý starosta a na jeho místo nastoupil poloviční Čech. Jako všude se hned přikročilo k zatýkání a čtyři muži následkem českého teroru zemřeli,“ uvádí kolavský rodák Franz Machatschek.
Při divokém odsunu na začátku června 1945 bylo zdejší obyvatelstvo donuceno z vesnice odejít a překročit hranice na území dnešního Polska. Velká část z nich se po týdnech vrátila zpět. „Obtěžování“ českými partyzány prý mezitím poněkud polevilo.
V červnu a červenci 1946 následoval konečný odsun, a to ve třech fázích. „Přes vysídlovací tábor v Dolní Lipce mířily tyto transporty do Saska, Thurinska a konečně do Meklenburska a na ostrov Rujana,“ popisuje Machatschek.
Do obce přicházeli Slováci
V Souvlastní byl zřízen státní statek. „Český správce statku a jeho německá žena ze Zdobnice obývali přirozeně nejlepší dům ve vesnici, dům č. p. 7,“ pokračuje Machatchhek. Pro hospodářské práce sem prý byli dosídlováni Slováci a také Romové, tito ale brzy zmizeli.
Souvlastní i s Kolavou se v roce 1949 stalo součástí Zdobnice, okolo roku 1960 byl statek v Souvlastní kvůli nerentabilitě zrušen. „Většina usedlíků zde přesto zůstala, část jich pracovala v brusírně dřeva, kde vyráběla dřevěné špulky,“ dodává Franz Machatschek.
Pokusy o znovuosídlení se moc nezdařily. Zatímco ještě v roce 1939 mělo Souvlastní i s Kolavou 240 obyvatel a Zdobnice celkem 1151 obyvatel, v roce 1950 měla Zdobnice i s přidruženými osadami už jen 258 obyvatel. V dalších letech se staly součástí Zdobnice další obce, přesto počet obyvatel klesl až na současných méně než 200 obyvatel. V Souvlastní žilo podle údajů z roku 2011 jen 24 lidí.
6
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
