Posuzování vlivu dostavby třetího a čtvrtého bloku temelínské elektrárny na životní prostředí v rámci procesu EIA je nezákonné a odporuje evropským směrnicím i české legislativě. Tvrdí to alespoň zmocněnec Horního Rakouska pro otázky jaderné bezpečnosti Radko Pavlovec a ekologická sdružení. Požadují proto jeho přezkoumání nezávislým soudem.

Podle Pavlovce se podařilo v loňském roce prosadit v parlamentu, pod tlakem stížností z české, rakouské i německé strany, novelizaci zákona EIA, která narážela na silný odpor jaderné lobby. „I přes to však probíhá současný proces na výstavbu dvou nových bloků elektrárny v rozporu s evropským právem,“ upozornil Radko Pavlovec.

Není to fair play

Vadí mu především to, že účastníci řízení sice mohou k procesu podat své připomínky, ale ty nemají žádnou váhu. S tímto tvrzením však nesouhlasí ministerstvo životního prostředí, které vliv stavby na okolí schvaluje. Podle mluvčí ministersta Jarmily Krebsové se může k dokumentaci vyjádřit každý, a jeho stanovisko je pak jedním z podkladů pro navazující řízení.

„Bez tohoto stanoviska nelze vydat rozhodnutí nebo opatření nutná k provedení záměru,“ vysvětlila Krebsová. Stejně hovoří i mluvčí temelínské elektrárny Václav Brom. Společnost ČEZ podle něj postupuje v souladu s platnou českou legislativou.

„V tuto chvíli jsme zpracovali dokumentaci EIA, kterou jsme 30. června předložili k vyjádření veřejnosti u nás i v sousedních zemích. Podle nás je celý proces v naprostém pořádku,“ je přesvědčen Brom.

Předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová ještě spornou dokumentaci neprostudovala, dostala se k ní totiž až v úterý. „Až ji posoudíme, tak poskytneme vyjádření ministerstvu životního prostředí, které podle zákona za celý proces zodpovídá,“ uvedla Drábová pro ČTK.

Zbytečné reaktory?

Velké výhrady mají ekologické organizace i další protijaderní aktivisté k samotnému smyslu dostavby nových bloků. Česko má totiž podle nich elektřiny dostatek, a nové reaktory tak vůbec nepotřebuje.

„Ještě stále jsme nevyřešili problém ukládání vyhořelého jaderného paliva. Reaktory, které by měly v Temelíně být, navíc nejsou nikde ve světě, a nejsou tak s nimi žádné zkušenosti,“ poznamenala Marta Heveryová z občanského sdružení V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín.

Za hlavní problém nepovažuje samotnou dokumentaci k dostavbě, ale chybějící zdůvodnění toho, proč se česká energetika řídí podle jaderného scénáře. Od roku 2004 se podle ní zvýšila cena elektrické energie o 190 procent.

„Stávající přebytky bychom přitom snadno mohli využít k pokrytí naší spotřeby. Argumentace o nedostatku elekřiny jsou tedy zavádějící. Rozhodně se nejedná o fair play hru,“ uzavřela Marta Heveryová.