„Pro všechny je to velká událost, posun do dospělosti, rituál, kterým si dokázali, že mohou žít svůj obyčejný běžný život a mít ho pod kontrolou,“ zamyslel se nad významem tanečních psycholog a psychoterapeut Přemysl Mikoláš, který byl přítomen všem lekcím i slavnostní závěrečné. Ta se konala v úterý večer v havířovské Renetě.

Chlopčík: Kamarád, ale přísný kamarád

„To víte, že jsem zprvu váhal, protože jsem takový kurz nikdy nevedl. Pak jsem to ale vzal jako výzvu. A dnes jsem moc rád, že se vše tak povedlo,“ odpověděl pak upřímně taneční mistr Zdeněk Chlopčík.

Jak se shodli další lidé okolo, to, že se akce opravdu povedla, na tom má lví podíl právě i radost a energie, kterou taneční mistr uměl kolem sebe po celou dobu rozdávat. „Ale radost je přeci samotný tanec. A já jen lidem pomáhám tu radost objevit,“ podotýká mistr tance.

Ten umí být i přísný, což dokazuje ve známé televizní soutěži. Jaký je ale jako učitel? Přísný, nebo spíše učitel kamarád? „Jako učitel jsem spíše kamarád, ale přísný kamarád,“ dodal Zdeněk Chlopčík s úsměvem.

Děvčata ze Studentského klubu Adry, kluci na autistickém spektru a hoši z těrlického dětského domova. To byli kurzisté mistra tance Zdeňka Chlopčíka.

Děvčata z Adry a jedna velká parta

Taneční kurz byl určen pro chlapce ze spolku Adam a z dětského domova v Těrlicku, stejně tak pro dívky z dětského domova ve Frýdku-Místku. Partnerkami kluků byla také děvčata ze Studentského klubu Adry. „Byl jsem tu hodně spokojený. Nejtěžší? Pro mě to určitě byla polka,“ pochvaloval si jeden z účastníků, Jakub Závodný. „Bylo to tu dobré, spousty zábavy, a ano, polka byla opravdu nejtěžší,“ přidal se Adam Lazar.

A jak to viděly dívčí protějšky chlapců? „Já jsem si to užila moc. S klukama byla velká legrace, oni se naučili konverzovat, oslovovat dívky, jak se k nám chovat a také, aby se nás tolik nebáli,“ podotkla Veronika Navrátilová.

Podobně to viděla Eliška Chudobová. „Občas to bylo pro všechny náročné. Já jsem před tím nikdy moc netančila, takže jsem se tu naučila spousty věcí a nakonec jsme to všichni zvládli a ohromně si to užili,“ řekla.

Ojedinělé taneční s ojedinělým spojením vymysleli a organizovali za pomoci dalších lidí Marie Gerdová a Gracián Svačina z havířovského dobrovolnického centra Adry. Nápad? Ten přišel jednoduše. „Jednou jsme si prohlíželi fotky z karnevalu pro chlapce z Adama a děvčata ze studentského klubu a tam jsme narazili na moc pěknou fotografii, kde jsou všichni hezky oblečení a baví se a tak nás napadlo: pojďme pro ně uspořádat i pravý taneční kurz,“ uvedl Gracián Svačina.

„Díky radostné energii pana Chlopčíka i elánu všech ostatních se nakonec vše povedlo, mezi děvčaty a chlapci vzniklo i spousty krásných přátelství,“ dodala pak Marie Gerdová.

„Pro ty kluky to myslím byla moc fajn zkušenost a naše děvčata jim vytvořila opravdu příjemné prostředí. Bylo to poprvé, ale po takovém úspěchu doufám, že ne naposledy,“ zakončil Gracián Svačina.