Pod blanenským sídlištěm je situace o to horší, že po pravé straně je živý plot, přes který není vidět. „Lidé spěchají do práce, na vlak nebo autobus a na přechod vběhnou těsně před autem. Spousta z nich je v tmavém oblečení bez reflexních prvků. Kolikrát je to o fous. I když místo znám a jezdím tudy pomalu. Vím, že tam už bylo s chodci několik nehod,“ uvedla Buchvaldková.

Podobné zkušenosti má i Petr Liška z Brna. „Pod používání reflexních prvků u chodců se podepisuji. Měli by na to myslet. Už se mi stalo v okrajových částech města, že jsem potkal skupinky několika lidí v tmavém oblečení vedle sebe. Dost mě to vyděsilo. V jedenáct v noci po celodenní šichtě je to jako bafnutí v hororu. Sem tam alespoň někoho napadne mít alespoň baterku nebo rozsvíceným mobil,“ uvedl na sociální síti muž.

Reflexní prvky
Používání reflexních prvků u chodců při špatné viditelnosti nařizuje zákon už několik let. Ale jen mimo obec.

Za nedodržení lidem hrozí pokuta na místě do dvou tisíc korun nebo pokuta patnáct set až dva a půl tisíce korun ve správním řízení.

Podle mluvčí jihomoravské záchranky Michaely Bothové je přelom října a listopadu jedním z nejrizikovějších období a k podobným nehodám vyjíždějí více. „Je důležité, aby se zhoršenou viditelností, která je pro toto období typická, počítali jak řidiči, tak chodci. Je to o vzájemné toleranci. U chodců je velmi důležité používání reflexních prvků. Řidiči by zase měli při horší viditelnosti ubrat na rychlosti,“ poznamenala Bothová.

Nedávno záchranka vyjížděla například ke dvěma sraženým ženám v centru Brna. Ve Znojmě pak večer srazil řidič muže na přechodu a ujel. Před měsícem došlo k tragické nehodě na brněnském Poříčí. Tam na přechodu bez signalizace srazilo auto ženu středního věku, která na místě zemřela. Podle policistů však tehdy řidič nadýchal 0,17 promile alkoholu.

Bez šance 


Podle krajského koordinátora BESIP Pavla Čížka je reflexní prvek pro řidiče viditelný ve tmě na vzdálenost dvě stě metrů. Chodce například v tmavě modrém oblečení naopak může řidič spatřit přibližně jen na dvacetimetrovou vzdálenost. Při rychlosti devadesát kilometrů v hodině je brzdná dráha auta asi čtyřicet metrů. „V takovém případě řidič prakticky nemá šanci se chodci bez reflexních prvků vyhnout,“ řekl.


Policisté na téma reflexních prvků v Jihomoravském kraji pravidelně pořádají řadu preventivních akcí. „Při akci Kdo je vidět, vyhrává se snažíme přiblížit význam reflexních prvků. U chodců i cyklistů. Cílíme hlavně na děti, jejich rodiče a také na starší lidi,“ upřesnila policejní mluvčí Lenka Koryťáková.

Do konce září evidovali policisté na jihu Moravy 110 nehod, které zavinili chodci. Loni to bylo za stejné období jednadevadesát případů. Nejvíce jich bylo v Brně.