Byt v Dřínovské ulici 4580 si Dana Dytrychová koupila na stáří. To ji už dostihlo, ale klidného života se nedočkala. Většina bytů ve čtyřech vchodech paneláku je totiž pronajímaná. A jejich obyvatelé ztrpčují život starousedlíkům.
„Přijeďte se podívat, něco uvidíte. Naděláno za výtahem, načůráno před ním, další lejno u zadního vchodu,“ vyzvala redakci Deníku 68letá důchodkyně. „Nestačí, že posedávají venku, vyřvávají a pijí alkohol. Nestačí, že je tu šílený bordel. Také tu někdo souložil na chodbě a před vchodem kdosi rozebral chodník, protože neměl klíče a potřeboval dlaždici jako zarážku do dveří,“ vyjmenovala obyvatelka domu nepříjemnosti posledních dní.
Fekálie byly odklizené až po týdnu, protože se hlavnímu pronajímateli dlouho nedařilo domluvit s žádnou úklidovou firmou, aby je odstranila. Při návštěvě reportérky už byly prostory čisté, spravený byl i chodník.
Prohlídka vchodu ale ukázala na některé důsledky ubytovávání nepřizpůsobivých obyvatel, kteří se často stěhují z místa na místo a nemají k bydlišti vztah. Například bytové dveře z dřevotřísky, ulámané kličky u balkonových dveří nebo poštovní schránky s utrhanými štítky. Boxy jsou jen chaoticky popsané černou fixou, na některých je jmen více.
Obavy vzbuzuje zeď u výtahu potřísněná hnědočervenými skvrnami.
„Já už nevím, kam si máme jít stěžovat,“ polykala slzy Dana Dytrychová. „Největší vlastník tady má zhruba 70 bytů z 96, takže nás ve všem přehlasuje. Hlavně bydlí jinde,“ povzdechla si.
Správce: Myslím, že se situace zlepšila
Majitelem většiny bytů je společnost HIT Byty Teplice, vlastněná další společností, kterou je HIT CZ – Poděbradské papírny. Tu pro změnu vlastní HIT Office Group. V čele všech jsou členové rodiny Šťastných z Poděbrad. Společnost má byty také v dalších městech Ústeckého kraje.
„Je jich kolem čtyř stovek od Děčína a Ústí nad Labem po Chomutov, ale když to porovnám, Chomutov je na tom asi nejhůř,“ zhodnotil správce Petr Káder úroveň osazenstva. „Nevím, čím je to způsobené, ale v Chomutově se nájemníci chovají nejhůř. Jsou více agresivní, více tam řešíme nezaplacené nájmy a nepokoje. I tak si ale myslím, že se situace zlepšila,“ doplnil.
Majitel investoval do kamerového systému, čipů, nechal vyklidit sklepy a balkony v mezipatrech, kam nájemníci odhazovali nepotřebné věci a odpadky. „Také jsme začali přísněji prověřovat nové nájemníky, už nestačí složit kauci a bydlet. Chceme, aby doložili, že pracují a nemají dluhy u předchozích ubytovatelů. Vše si ověřujeme,“ upozornil správce.
Podle starousedlíků ale nový filtr není příliš účinný. „Ukážou nějakou smlouvu s razítkem a je to,“ uvedla Marie Procházková, která je domovnicí v jednom ze vchodů. „Viděla jsem smlouvu z Německa, dotyčný ale stejně nedělal a furt se válel doma,“ dodala.
„Na každé schůzi společenství vlastníků jednotek řveme, co všechno je tady špatně. Největší vlastník se tváří, že to chce změnit, pak ale zjistíme, že se do bytu 1+1 místo tří hlášených lidí nastěhovalo deset. Možná tam úplně nebydlí, ale zůstávají většinu dne a podle toho to vypadá,“ posteskla si.
V domě žije už 44 let, a tak si pamatuje doby, kdy měla dobré sousedy. O tom si dnes může nechat zdát.
Obchod s chudobou jednatel odmítá
Situace v domě má pohledem zvenčí rysy takzvaného obchodu s chudobou. Ten je nečestnou podnikatelskou aktivitou, která směruje k vydělávání peněz na chudobě lidí. Vlastníci ubytoven, velmi často však běžných bytů v panelácích, zneužívají sociální dávky svých nájemníků.
Jednatel Martin Šťastný však razantně odmítá, že by jeho společnost v tomto domě něco takového provozovala.
„Náš správce byl důvěřivý. Když si někdo stěžoval, že nemá kde být, ubytoval ho, aby mu pomohl. Ne proto, že bychom obchodovali s chudobou,“ nabídl svůj pohled na věc. „Naším záměrem od začátku nebylo ubytovávat nepřizpůsobivé. Dům jsme přebírali jako zchátralý a investovali do zateplení, výměny oken, postupně jsme začali rekonstruovat i byty. Nájemné tam bylo regulované, tak jsme ho museli dostat na nějakou úroveň, stále je ale nižší, než je průměr nájemního bydlení na Chomutovsku.“
Stejně jako správce poukázal na nový systém prověřování, který má zaručit, že v domě nebudou přibývat další problémoví lidé. I proto je aktuálně v domě několik bytů prázdných. „Raději necháme některé chvíli neobsazené, protože si myslíme, že se vyplatí si vybrat trochu kvalitnější lidi v rámci regionu. Řekněme si ale na rovinu, že ten v tomto ohledu není výběrový,“ konstatoval Šťastný.
Situaci v paneláku v Dřínovské ulici mají zmapovanou také strážníci, které tam občas obyvatelé volají. „Není to tak dlouho, co jsem jim volala snad každý týden. Bylo to kvůli neskutečnému randálu od sousedů,“ přitakala Marie Procházková.
Podle ředitele Tomáš Doudy ale strážníci nezřídka narážejí na horší vymahatelnost práva. „Pokud si někdo za dne udělá piknik na trávě a vyřvává, pak je potřeba si říct, že z toho těžko uděláme zakázaný zábor a něco jako denní klid neexistuje,“ upozornil. „Jiné to je, pokud tam někdo pije alkohol, což zakazuje obecní vyhláška. Když dojde k potyčce, můžeme to řešit jako přestupek proti občanskému soužití.“
Rvačka ale obvykle nevydrží do příjezdu městské policie. Následně strážníci narážejí na to, že lidé odmítají svědčit, protože mají strach z případné odvety.