Chrápání pomůže rozklíčovat spánková laboratoř

Jakými poruchami spánku se zabývá vaše plicní oddělení?
Zabýváme se menší výsečí poruch spánku, jde však o poměrně častou poruchu, která není mezi veřejností tak známá.

To asi tedy není nespavost?
Nespavost je nejčastější porucha, té se ale na plicním oddělení nevěnujeme. Náplní spánkové laboratoře jsou poruchy spánku, které jsou spojeny s poruchou dýchaní. Souvisí i s chrápáním.

Co pomůže spánková laboratoř odhalit?
Může odhalit takzvaný spánkový syndrom, což je onemocnění, které je závažné – obzvlášť, pokud jde o onemocnění v pokročilém stadiu.

Jak byste takový spánkový syndrom jednoduše popsal?
V okamžiku nádechu dochází k uzávěru dýchacích cest. To vše přitom v hlubokém spánku. Dotyčný klidně spí, snaží se nadechovat, ale dochází k tomu, že dechové cesty kolabují. Ten člověk není schopen nabrat vzduch do plic. Snaží se přemoci „uzávěr“ dýchacích cest, dýchá usilovně. My jsme to schopni na přístrojích zaznamenat. Jsou pacienti, kteří třeba za noc celkově i jednu hodinu nedýchají.

Tělo takového člověka potom asi hodně trpí.
Organismus prožívá stres. Člověk se vždy na několik málo vteřin probudí, dostává se z hlubokého do mělkého spánku. Tam se poměry upraví, nemocný začne usilovně dýchat a usilovně chrápat. Chrápání mu vlastně zachraňuje život.

Jaké jsou projevy takového syndromu?
Ti pacienti většinou trpí nadměrnou spavostí, jejich spánek je úplně rozbitý, když se musí opakovaně probouzet. I když celkově člověk spí sedm osm hodin, není vyspalý a trpí nadměrnou spavostí přes den. To je stav velice nebezpečný třeba u řidičů nebo lidí v nepřetržitém provozu. Měl jsem tady pacienta podnikatele, který usnul i při spaní esemesky. Řada lidí se spánkovým syndromem má jinak nadváhu.

Se špatným spánkem jsou asi spojeny i další problémy.
Ano, nejde jen o problém nekvalitního spánku, jde i o nedostatek kyslíku v organismu, dopady na krevní oběh. Registrujeme častější infarkty, hůře se léčí cukrovka, jsou tam i problémy s potencí. Řada lidí je přitom léčena obvodními lékaři, kteří spraví krevní tlak, zaměří se na cukrovku… dokud se ale nespraví problém se spaním, člověk chřadne.

Spánková laboratoř, to bude asi služba placená.
Jde o zpoplatněné vyšetření, jeho cena je asi 1100 korun. Pokud se prokáže těžká porucha, následují další vyšetření a pacient dostane speciální respirátor, hrazený zdravotní pojišťovnou.

Jak dlouho musí pacient v laboratoři zůstat?
Je to většinou otázka jednoho přespání na samostatném pokoji. Přístroje jsou celkem nenáročné.

Jak dlouho se na vyšetření ve spánkové laboratoři čeká?
Čekací doba je do šesti týdnů. Jihlavská laboratoř se věnuje většinou klientům z oblasti Jihlavsko, Pelhřimovska a Dačicka. Další laboratoř totiž funguje v Třebíči.

Kolik klientů zhruba vaši laboratoř využilo?
Fungujeme od podzimu 2007, kapacitně zvládáme asi 110 pacientů ročně. Deset až patnáct procent z nich potřebuje další péči, u některých osob diagnostikujeme chrápání.

A co právě s nimi děláte?
Ty, co chrápou „čistě“, odesíláme na krční oddělení. Tamní lékaři navrhují další opatření léčby v oblasti horních cest dýchacích.

Když tedy člověk chrápe, kam se nejdříve vydat? Na krční oddělení nebo na plicní?
Snažíme se o to, aby se informace o nemocech spojených s chrápáním dostaly více mezi veřejnost. Cesta pacienta může vést buď přes krční ambulanci, nebo přes naše plicní oddělení. Pokud by „krčař“ chtěl dělat operační zákrok, není to možné bez našeho vyšetření na plicním. Jen pacienti, kteří mají „čisté“ dýchání, mohou absolvovat operaci kvůli chrápání na krčním oddělení.

Klientela "chrápačů": mladí muži a starší dámy ze zájezdů

Zatímco na plicním oddělení u primáře Snížka zůstanou pacienti se závažným spánkovým syndromem, o „obyčejné chrápače“ se postarají na krčním oddělení jihlavské nemocnice.

„Chodí k nám jednak mladší chlapi ve věku od 35 do 50 let, ale také starší dámy. Většinou jde o vdovy, které jezdí na autobusové zájezdy a výlety, usnou v autobuse, začnou chrápat a pak jim všichni spolucestující nadávají,“ popsal typické „klienty“ krční ambulance, které trápí chrápání, primář oddělení ORL Jiří Musil. Společně s Tomášem Snížkem připomíná pacienta rekordmana, který měl spánkový syndrom, a nedýchal ve spánku až sedm osm minut v kuse. „To se opakovalo několikrát za noc,“ uvedl primář Musil. To je závažný spánkový syndrom.

Naproti tomu „obyčejné“ chrápání lze řešit klasickou chirurgií, nebo přístrojem se speciálními elektrodami. Tento přístroj spálí to, co je v organismu navíc. „Ošetření přístrojem s elektrodami je zpoplatněné. Vychází zhruba na 4500 až 5500 korun. Nejdražší je jednorázová elektroda,“ uvedl Jiří Musil. Pacient je zpravidla tři dny v nemocnici a deset dní na neschopence.

Naopak chirurgické výkony na dýchacích cestách tuzemské zdravotní pojišťovny hradí. Jde například o plastiku nosní přepážky nebo o léčbu chronického onemocnění nosních dutin.