„Se sklizní jsme začali v pondělí ráno a byli jsme natěšení, protože porosty vypadají na rozdíl od minulých let nepoškozené od krup. Nic nám ani tentokrát vlivem větru nespadlo, takže jsme byli tak trochu v euforii. Jaká je skutečnost, ale většinou zjistíme až ve chvíli, kdy se sklizeň rozběhne naplno,“ popsal předseda Zemědělského družstva v Kokorách na Přerovsku Vladimír Lichnovský.

Podle něj bude letošní úroda průměrná. „Na některých střediscích je chmel dobrý, i s velikostí šišek jsme spokojení. Na největším středisku v Kokorách je to ale trochu horší, protože jsou šišky drobnější, i když je jich hodně. Zatím ale nemáme k dispozici rozbory alfa hořkých látek, takže nevíme, jestli jsou v normě nebo pod normu,“ řekl.

Sklizeň začala asi s týdenním zpožděním. „Nejen z titulu zralosti chmele, protože jaro bylo v naší oblasti studené, ale i z toho důvodu, že nám deštivé počasí trochu zkomplikovalo žně. Kombajny tedy byly v polích o něco déle, než jsme zvyklí,“ vylíčil Vladimír Lichnovský.

Zemědělské družstvo v Kokorách utrpělo velké ztráty loni, kdy pouhý týden před sklizní strhla vichřice asi šestnáct hektarů chmelnic. Ztráty se tehdy vyšplhaly na třicet milionů korun. Hlavním úkolem hospodářů bylo proto odstranit popadané konstrukce a postavit nové.

„Dělali jsme i nový výsaz, takže někde je prvoroční chmel. Úroda je tedy v těchto místech neměřitelná, minimální. Na chmelnicích, kde porosty zůstaly, je zase poznat, že došlo k utužení půdy výstavbou a dalšími negativními vlivy. To se bude ještě dva roky vypořádávat,“ zhodnotil předseda družstva.

Pomáhají i brigádníci

Se sklizní chmele pomáhá v Kokorách asi sto patnáct brigádníků. Nejvíce je Bulharů - zhruba pět desítek, dvacet pět pracovníků je místních a zbytek tvoří studenti. Na brigádu dorazila také Adéla Starinská z Havířova, která se zapojila i v loňském roce.

„K oboru mám blízko, protože jsem vystudovala agropodnikání na Střední zemědělské škole v Českém Těšíně a po prázdninách nastupuji na vysokou školu. Na česací lince navěšujeme chmel a staráme se o přenos z vlečky traktoru na linku. Jedeme na dvanáctihodinové směny - denní a noční, a i když je to náročná práce, výdělek je slušný a jako studentka ho uvítám,“ svěřila se.

V Zemědělském družstvu v Kokorách se chmel pěstuje na 197 hektarech plochy. „Pěstujeme Žatecký poloraný červeňák a zásobujeme nejen místní pivovary na Moravě, ale velká část jde také do Německa k obchodníkovi a na zpracování do chmelařského družstva v Žatci,“ uzavřel Vladimír Lichnovský.