Co je to za smrad? Obyvatele Olomouce obtěžuje silný zápach z kalu

Město se desítkami podnětů od občanů zabývá a hledá možnosti, jak situaci co nejdříve vyřešit. Jako vlastník pozemků, kde se úložiště nachází, nyní řeší jejich nové využití. Po odstranění betonových jímek by mohly být osázeny zelení a tvořit krajinný prvek.

Na zápach poukazují obyvatelé Nedvězí už od druhé poloviny srpna, kdy se kaly začaly ve velkém vyvážet z úložiště ve Slavoníně a rozvážet na pole v okolí Olomouce. Komise městské části Nedvězí na zářijovém zasedání projednala desítky stížností. Podala oznámení na odbor životního prostředí olomouckého magistrátu a také podnět na policii kvůli znečišťování ovzduší a vozovky od projíždějících vozidel a traktorů, které kaly rozvážejí.

Boj se suchem? Na jižní Moravě staví rybníky

Policisté se oznámením stále zabývají. „Vše prověřujeme a zjišťujeme, zda nedošlo ke spáchání protiprávního jednání. Právní kvalifikace zatím nebyla stanovena,“ sdělila policejní mluvčí Irena Urbánková. Protože se ale situace nezlepšila a kaly v Nedvězí zapáchaly v září i říjnu, zabývala se komise problémem znovu v pondělí 7. října. Trvá na tom, aby město při řešení tohoto problému využilo všech dostupných prostředků.

„Samozřejmě chápeme, že pole se pohnojit musí, ale tolik týdnů v kuse se v tom opravdu žít nedá. Kaly padají z vozidel na silnici, smrdí to v celém Nedvězí. Trvá to už od srpna, kdy byly vysoké teploty. Nemůžeme být s dětmi na zahradě nebo otevřít okna. Ani hnůj nepáchne tak intenzivně jako odpad z čističky. Nikdo občanům neřekl, že se bude úložiště vyvážet. Limit pro zaorání je 48 hodin, tak proč je to cítit tak dlouho,“ pozastavil se Jan Voráč z Nedvězí, který je zároveň členem tamní komise městské části.

Nesnesitelné, až na zvracení

Předminulý víkend zápach obtěžoval i obyvatele centra Olomouce. "Prádlo jsem měla na dvorku, a raději jsem ho posbírala. Ten smrad je strašný. Zeť přijel na návštěvu a prohlásil, že takový zápach není ani u nich na dědině, když jim za barákem hnojí pole. Nevím, co to tady rozmetají, je to nesnesitelné. Až na zvracení," popisovala paní Jitka, která žije nedaleko vazební věznice.

Cesty už se rýsují. Oprava zahrad na Pernštejně jde podle plánu

Úložiště kalů provozuje ve Slavoníně tamní zemědělské družstvo. V minulosti zrušilo živočišnou výrobu, nemá hnůj a tak na hnojení polí využívá kaly.

„Zápach je nepříjemný, máme kvůli tomu dlouhodobé problémy. Lidé si neustále stěžují, jsou tady pořád nějaké kontroly. To, co nám zákon ukládá, ale dodržujeme. Kaly rozmetáme na pole a v limitu 48 hodin je zapravíme do půdy. Problém je, když prší. To pak kaly leží na poli, nemůžeme zaorávat a zápach se šíří po městě. Není to ale jen z našich pozemků, kaly na hnojení samozřejmě používají další zemědělci z Olomoucka,“ upozornil předseda družstva Zdeněk Knaus.

"Inspekce neshledala pochybení"

Opakované stížnosti občanů řeší kromě komisí městských částí také úředníci z odboru životního prostředí olomouckého magistrátu. Obracejí se na ně desítky Olomoučanů z Nedvězí, Slavonína a dalších částí města.

„Není to poprvé, stížnosti byly už loni na jaře a loni na podzim. Vždy v období, kdy se kaly začaly z úložiště vyvážet. V září 2018 jsme kontaktovali Českou inspekci životního prostředí, která provedla kontrolu v zemědělském družstvu Slavonín. V březnu a srpnu letošního roku se stížnosti opakovaly. Inspekce provedla několik místních šetření, při kterých neshledala pochybení,“ informoval vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka.

Ovzduší v Liberci nejvíc zatěžuje doprava a průmyslová zóna, naměřili hygienici

Správným skladováním čistírenských kalů a také jejich složením, vhodným dávkováním a dodržením časového limitu pro zaorání se zabývá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Ten také provádí kontroly u zemědělců, kteří kaly používají.

„Proto byl ústav s celou situací obeznámen. Půda je v tuto chvíli to nejcennější, co v okolí Olomouce máme. Pokud nebudeme hnojit, bude slabá a nezadrží ani vodu. Ta se má vsáknout především tam, kde naprší. Zadržení vody v krajině je pro nás naprosto zásadní a je řešením jak sucha, tak i povodní, protože jde o dvě strany téže mince,“ vysvětlil Petr Loyka.

Místo kalů příroda k procházce

Vlastníkem pozemků, na kterých slavonínské úložiště leží, je město Olomouc. Betonové jímky, které se dříve využívaly jako silážní jámy, patří tamnímu zemědělskému družstvu.To městské pozemky využívá na základě pachtovní smlouvy. Nyní se město snaží o vyjmutí dotčených pozemků z pachtovní smlouvy a o odstranění starých jímek a žlabů, kde jsou kaly ukládány.

Brněnský Bílý dům? Měl by být památkou, požaduje petice

„Následně s panem primátorem a s hlavní architektkou města navrhneme nové využití lokality. Do konce letošního roku nebo začátkem roku 2020 je předložíme městské radě. Když jsme místo navštívili, shodli jsme se, že se tam pokusíme vytvořit nový krajinný prvek s vhodnou skladbou stromů a keřů. Může být také doplněn o drobnou vodní plochu,“ popsal nové využití městských pozemků Petr Loyka.

Kompostárna neobtěžuje

Zároveň ujistil, že na pozemcích, které patří městu, už žádné úložiště kalů provozováno nebude. Ani po zrušení toho slavonínského ale zápach z kalů neustane, protože zemědělci je budou jako hnojivo dál využívat.

Zemědělské družstvo ve Slavoníně kromě jímky na čistírenské kaly provozuje rovněž kompostárnu, ta ale lidi žijící v okolí zápachem neobtěžuje.

„Dlouhodobě spolupracujeme s městem, odebíráme hnůj ze zoologické zahrady a listí, hrabanku a štěpku z výstaviště Flora. Kompostárnu chceme provozovat dál. Pole bychom mohli přihnojovat hlavně kompostem, od používání kalů snad bude možné během několika let upustit,“ naznačil možné řešení předseda družstva Zdeněk Knaus.

Pod Broumovskými stěnami otevřou Vyhlídku Na balvanech

Po odstranění betonových jímek, terénních úpravách a výsadbách by měla nová zeleň navazovat na pozemky ve Slavoníně, kde nedávno proběhla rekultivace bývalé skládky. Nyní jsou tam vysázeny desítky listnatých stromů a dřevin a vznikl biotop. „Je soukromý a zatím je oplocený, aby mladé stromky neničili vandalové. Do budoucna by ale také mohl sloužit pro veřejnost,“ předpokládá Petr Loyka.