Přeměna biomasy na užitečný kompost probíhá v takzvaném CSC kontejneru, který byl na otestování funkčnosti v českých podmínkách zapůjčen z Rakouska. V budoucnu může městysi ušetřit miliony korun vydaných za zpracování odpadu a pomůže též s ochranou životního prostředí.

Obvykle zapáchající biologický odpad může i vonět, pokud je patřičně přepracován na užitečný kompost. Především pak za předpokladu, že až 30 procent objemu veškerého směsného odpadu, který končí v černých popelnicích, je biologický materiál vyhozený domácnostmi či restauracemi. S tím má pomoct zařízení, které nyní testují v Jincích.

Ilustrační foto
Třídit nestačí. Sport se barví do zelena, z míčků vyrábí medaile i podlahy

„Toto konkrétní zařízení je sedm let staré, i proto nám mohlo být poskytnuto zcela zdarma. Zde v Jincích s jeho pomocí zpracováváme biologický odpad z domácností včetně kalů z místní čistírny odpadních vod,“ popsal Tomáš Aulický, produktový specialista společnosti JRK, která pomáhá obcím a firmám s optimalizací odpadového hospodářství.

Podle české legislativy je potřeba během takového zpracování kuchyňského odpadu a u kalů dosáhnout minimální teploty 70 stupňů Celsia. Jde o proces takzvané hygienizace a zařízení, které má po zapojení odběr 60 wattů, je vhodné pro obce a města, technické služby či sběrné dvory i kompostárny. Cílem je ze směsi odstranit nebezpečné patogeny, které se mohou v biologickém materiálu nacházet.

„Kontejner je konstruován tak, že bez jakéhokoliv vytápění dosáhne vyšší teploty díky procesům rozkladu, během kterých vzniká teplo a obsah se tak samovolně zahřeje. Samotná tepelná úprava trvá tři až čtyři dny, a úplná kompostace kolem dvou měsíců,“ doplnil Aulický.

Zájem o záchranu nehezké zeleniny z obchodů je v Česku obrovský. Plná bedýnka vyjde třeba jen na dvacet korun.
Stop plýtvání. Čechy oslovily bedýnky s ošklivým jídlem, zájem o ně je obrovský

Důvodem, proč městys kývl na nabídku zařízení otestovat, je přesvědčit se o jeho praktickém využití, které by posléze pomohlo jak s ochranou životního prostředí, tak i ulevit městskému rozpočtu. Pokud se rakouská technologie osvědčí, kontejner si pořídí. Uvažují ale o menším objemu, aby pro místní technické služby nemuseli pořizovat větší manipulační nákladní automobil.

„Jako většina obcí začínáme řešit, co s kuchyňským odpadem. Přitom nejde o klasicky zelenou biomasu ze zahrádek. V našich podmínkách bychom tedy mohli v takzvaných černých popelnicích ušetřit až sto tun odpadu ročně. Další věc je velké množství kalů z naší čističky odpadních vod, které taktéž potřebujeme zpracovat,“ uvedl místostarosta Jinců Aleš Hlaváček.

Využití k údržbě zeleně

Vytříděný a zkompostovaný biologický odpad tak nebude muset končit na skládkách a městys by jej mohl dále využít k údržbě zeleně. „Finanční úspora je jedna z věcí, další je samozřejmě podpora ochrany životního prostředí a plnění dalších norem z hlediska snižování skládkování. Získaný kompost bychom použili na městské záhony a zelené plochy,“ dodal místostarosta.