Naše práce je poslání, hlásí vodní záchranáři z hracholuské přehrady. Na krizová hlášení musí reagovat okamžitě – do dvou minut mít na sobě veškerou výstroj a nasedat do člunu. Letos zatím zasahovali u téměř padesáti případů. A to je teprve polovina léta.

Pětičlenný tým tvoří velitel směny, plavčík, dva zdravotníci a praktikant. „Systém funguje tak, že dispečer zdravotní záchranné služby nebo dispečink hasičů nejprve vyhodnotí závažnost problému, se kterým se člověk obrátí na linku 155 nebo 112, a pak nás buď vyzve nebo nevyzve k výjezdu,“ říká Tomáš Komínek, který pracuje v Praze jako zástupce letecké společnosti.
„Většinou si každý z nás bere v práci dovolenou, aby tady mohl sloužit,“ vysvětluje dále plavčík Tomáš Kopáček, pracovník korporátní firmy. K činnostem, které záchranáři provádějí nejčastěji, patří podle něj drobná zdravotnická ošetření.
„Tyto zásahy tvoří více než polovinu našich výjezdů. Ostatní jsou závažnějšího charakteru indikované záchrannou službou. Řešíme také třeba případy otáčení plachetnic nebo pomáháme policii s hledáním pohřešované osoby, což se dělo například minulou neděli,“ uvádí Kopáček. Už v úterý se však muž naštěstí našel.
Tragický týden
„Uplynulý týden byl tragický – dispečeři nám nahlásili případ tonutí osoby v místě, které se nacházelo až na druhé straně přehrady. Standardní dojezdový čas je 20 minut, my to zvládli asi za 17 a snažili se být hasičům k ruce. Případ však bohužel skončil utonutím mladého chlapce,“ dodává.

Jak dále vysvětluje Markéta Pěčková z Vodní záchranné služby, aktuálních zásahů mají letos přesně 49. „Jakákoliv pomoc z naší strany je brána jako výjezd, tedy i když někdo přijde sem za námi. Z celkového čísla 49 bylo asi 15 zásahů na popud záchranky,“ popisuje.
Na Hracholuskách mají vodní záchranáři k dispozici dva čluny. „Na menší člun nám poskytl dotaci Plzeňský kraj, větší, plechový, pořídilo ministerstvo vnitra,“ uvádí Pěčková.
Pomáhá i mobilní aplikace
Vybavení záchranné stanice tvoří mimo jiné také dva defibrilátory. „Jsme v podstatě rozšířená první pomoc. Často jen měříme teplotu, vyndaváme klíšťata nebo obvazujeme rány. Novinkou je, že si nás lidé mohou přivolat i pomocí mobilní aplikace Záchranka. Tam najdou nouzové tlačítko, prostřednictvím kterého se dovolají na dispečink daného kraje. A my vidíme, odkud člověk volá o pomoc, protože v aplikaci jsou zadané přesné souřadnice,“ říká dále.

Smutných historek mají sice více než veselých, ale občas se přece jen nějaká radostnější najde. „Je pravda, že planých poplachů moc nezažíváme. Jednou si ale vyjel na projížďku surfař a dlouho se nevracel. Pak někdo našel surf uvázaný u bóje, což spustilo velkou pátrací akci. Zapojili se i hasiči a policisté. A pán za chvíli přijel vysmátý na parníku, že přestalo foukat, tak někde uvázal surf a pak dostal takový hlad, že si musel doplavat do hospody na jídlo,“ dodává Komínek.