„Nesmí žádné sladkosti a neomezeně mohou jen maso a zeleninu. Starší syn má nemoc už od mala, dcera ale onemocněla teprve před pár lety a těžko se s tím srovnává,“ popsala žena. Podobně jako její děti diabetem trpí každý desátý Jihomoravan.

Podle posledních údajů Národního registru hrazených zdravotních služeb žije na jižní Moravě bezmála sto tisíc pacientů s diabetem. „V kraji v přepočtu na sto tisíc lidí bylo v roce 2017 přes devět tisíc nemocných,“ vyčíslil za organizaci Pavel Gejdoš.

Cukrovka může vést k řadě chorob. Rizikem jsou hlavně srdeční selhání, která mohou téměř za polovinu úmrtí diabetiků. „Dalším důsledkem bývá postižení ledvin či ztráta zraku. Výkyvy hladiny krevního cukru navíc znepříjemňují každodenní život, ovlivňují pracovní výkon a kondici,“ vysvětlil dříve diabetolog ze svatoanenské nemocnice Jindřich Olšovský.

Velkým nebezpečím je pro diabetiky aktuální chřipková epidemie. Pravděpodobnost, že se nemocí nakazí, je u nich až šestinásobně vyšší. Riziko úmrtí je pak až trojnásobné. „Jsou náchylnější k infekcím. Chřipka navíc neprospívá funkci inzulinu. Pro tělo znamená stres, který přispívá k okyselení organismu. Diabetikům pak hrozí závažný hyperglykemický stav, což je vysoká hladina cukru v krvi,“ sdělila diabetoložka Denisa Janíčková Žďárská.

Předejít nebezpečí lze pravidelným očkováním proti chřipce. Diabetikům jej plně hradí pojišťovny. „Péče o takto nemocné předloni stála sedm miliard korun. Rok od roku je částka vyšší. Diabetem u nás trpí každý desátý pojištěnec, nejvíce lidé nad pětasedmdesát let,“ upřesnil mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

V boji proti cukrovce podle nejnovějších studií pomáhají i takzvané glifloziny. Jde o moderní antidiabetika, která snižují kardiovaskulární komplikace. „Výsledky prokázaly, že dovedou nejen účinně snížit hladinu cukru v krvi a hmotnost i krevní tlak, ale také zastavit snižování funkce ledvin. Po třiceti letech tak přišel nový lék, který může snížit počet nemocných o desítky procent,“ řekl prezident diabetické asociace Milan Kvapil.

Ulehčit život nemocným dětem se s pomocí různých vylepšení snaží i Krobová. „Mají v kůži zavedené senzory, které z mezibuněčné tekutiny měří hodnoty cukru. Děti se tak před dávkou inzulinu nemusí píchat do prstu a měřit hodnoty z krve. Přístroj čísla přenáší i do hodinek či mobilu,“ popsala.