Pár metrů od zastávky Zelný trh, u vstupu na náměstí, stojí nenápadný dům. Návštěvníky hned po otevření jeho dveří ovane studený vlhký vzduch. Je cítit pach podzemí. Právě zde začíná prohlídka tajemného sklepního bludiště. Dolů vede 212 schodů.

Zatímco jedno z nejstarších brněnských náměstí se postupem času proměnilo do dnešní moderní podoby, pod ním se čas zastavil. Sklepy jsou často neoddělitelně spojené s tím, kdo je vlastnil. Prostory pod hospodami bývaly plné sudů piva a vína. Pod domem, ve kterém bydleli desítky lékařů a tajemných alchymistů, je dnes replika jejich dílny, v níž zkoušeli vyrábět zlato.

Z budovy bývalé liberecké továrny se stala ruina, která láká milovníky urbexy a lidi bez domova
Domy, ve kterých žijí špína a strach. Deník mapuje temná a pustá místa

Podle legendy je část podzemí hrobem četných milenců hraběnky Amélie z Bubna-Litice, která je ze žalu vraždila a zazdívala ve svém sklepení. „Amélie byla velmi bohatá mladá vdova. Mnohokrát se zamilovala. Mužům však nešlo o ni, ale o její peníze. Když na to přišla, uchýlila se k vraždám. Prý tady vždycky o půlnoci chodí v podobě stařeny a holí poklepává na zdi svého sklepu. Kontroluje, jestli tam její lásky stále jsou,“ líčí průvodkyně Kateřina Vrkočová.

Zajímají vás další díly unikátního seriálu Příběhy opuštěných budov? Klikněte na obrázek.Zdroj: DeníkProstory očarovaly mnohé návštěvníky. „Podobná místa mě fascinují. Představa středověkého podzemí pod centrem Brna je okouzlující. Příběh o hraběnce jsem předtím neslyšela, ale nepřekvapilo by mě, kdyby v těch sklepeních bylo zazděno mnoho lidí, včetně třeba zmíněných milenců,“ míní studentka Kateřina Doležalová.

Chodby skutečně působí tajemně a starobyle. Atmosféru ještě posiluje dobová expozice. K vidění je celá řada středověkých nástrojů. Některé sloužili k mučení, jako například drtič kloubů.

Z budovy bývalé liberecké továrny se stala ruina, která láká milovníky urbexy a lidi bez domova
Textilana oblékala moderního člověka. Zanedbaný kout se promění v živou čtvrť

Ale jsou tu i takové, které Brňané využívali k výrobě vína. „Máme tady koštýře z dýně, kameninové nádoby, dobové umění a mnoho dalšího. Chceme, aby si lidé udělali představu o tom, jak se předtím žilo,“ říká Vrkočová.

Během prohlídky může některé návštěvníky mrazit v zádech z kamenných hlav s prázdnýma očima, která jsou připevněné ke zdem. Sloužily jako loučníky, tedy pro upevnění loučí. K vidění je i pranýř, který stával na náměstí, nebo klec bláznů, do které se zavírali opilci, duševně slabí nebo cizoložnice.

Stovky let staré 

Prostory jsou staré stovky let a zachycují život tehdejších Brňanů. „Lidé si sklepy po dlouhé roky rozšiřovali. Některé postupně zanikly, když se do nich nahrnula přebytečná suť ze staveb. Jenom proto, aby je Brňané zas po nějakém času znovu vykopali,” popisuje Vrkočová. Potom se na ně na dlouhou dobu zapomnělo. Do povědomí lidí se začalo brněnské podzemí znovu vracet až v osmdesátých letech minulého století.

Prostory podzemí pod Zelným trhemProstory podzemí pod Zelným trhemZdroj: Deník/Sabir Agalarov

Za válek sloužily sklepy jako úkryt před nebezpečím. „Podzemní prostory, o kterých se v té době vědělo, se často využívaly jako skrýš před bombardováním za druhé světové války. Často byly propojené, aby v případě zničení jednoho vstupu existovala další cesta ven,” vysvětluje Petr Holub z Národního památkového ústavu v Brně. Sklepy chránili Brňany i v době, kdy bylo město obléháno švédskými vojsky.

Nedostavěný motorest na návsi v Záhoří
Ani prodat, ani zbourat. Pro nedostavěný motorest v Záhoří stále není využití

Tajuplné podzemí láká mnoho návštěvníků. Zvláště v parných dnech můžou být chladné chodby příjemným místem pro lidi, které zajímá historie. „Sklepy pod Zelným trhem jsou úžasné. Všem doporučuji je aspoň jednou za život navštívit,” zve jeden z návštěvníků Matěj Vláčil.

MAREK BERČÍK