Mláďata jsou dvě a narodila se koncem srpna. Jestli jsou to kluci nebo holky, zatím chovatelé nevědí. „Pohlaví jsme ještě nezjišťovali, není kam spěchat. Necháváme teď dikobrazí rodince klid,“ říká vedoucí zoologie Miroslav Brtnický.

Pár, který v zooparku odchoval mláďata i loni a předloni, navíc svá měsíční novorozeňata úzkostlivě chrání. „Ostny chrastí i na mě, když jim jdu uklízet ubikaci,“ potvrzuje se smíchem Todor Stojanov, který se o dikobrazy v zooparku stará. Musí proto být velice opatrný. „Když se rozběsní, nekoukají doleva doprava – naježí ostny, začnou couvat a mohli by nechtěně ublížit i mláděti,“ vysvětluje.

Ven se prý vydají nejdřív za měsíc. Mladí dikobrazi sice hned po narození chodí i vidí, ale přeci jen jsou ještě hodně malinkatí. „Není důvod je teď ze zázemí vyhánět,“ dodává Stojanov.

I pak ale bude třeba napínat zrak, aby návštěvníci rodinku zahlédli. Dikobrazi jsou totiž aktivní hlavně v noci. V nově upraveném výběhu už ale mají i venkovní přístřešek, kde se často zdržují.

Pokud bude odchov úspěšný, zoopark zřejmě nabídne dikobrazí mláďata dalším zoo.

Dikobraz srstnatonosý
•    V Evropě je jejich chov poměrně rozšířený, chová ho více než dvě stě zoologických zahrad.
•    Není pravda, že by uměli své ostny vystřelovat. Mohou se však uvolnit a zůstanou zapíchnuté v kůži útočníka.
•    Když jsou vyrušeni, naježí bodliny a začnou chřestit dutými ocasními ostny. Pokud to vetřelce neodežene, otočí se k němu zády a pokoušejí se ho nabodnout.

(mb)