U toho nezůstalo a škola postupně plynule přešla na distanční výuku, která se nápadně podobná té klasické. Jediným rozdílem je, že učitel mluví do prázdné třídy a žáci jej sledují skrze obrazovku z pohodlí svých domovů.

Když se ráno nachomýtnou třebíčští u průmyslové školy, vidí, že v mnoha učebnách se svítí a pohybují se v nich kantoři. Ačkoliv se život do rozsáhlého komplexu budov částečně vrátil díky praktické výuce, část žáků se pořád učí z domu. K výuce zde používají aplikaci Classroom od Googlu, která poskytuje krom virtuální třídy i možnost počítačové tabule.

Petr Křička byl český středoškolský profesor, knihovník, básník a překladatel.
Básník z Okarce Křička vyrůstal mezi prostými lidmi na Českomoravské vysočině

Pro hladký průběh celé hodiny musí kantoři začít pár minut předem s přípravou. „Nejprve se přihlásíme a pošleme pozvánky na hodiny daným žákům. Výuka je naplánované podle upraveného rozvrhu, já například učím dva učební bloky druhé ročníky. Takže hodina začíná v deset,“ vysvětlila zástupkyně ředitele Střední průmyslové školy v Třebíči Petra Hrbáčková.

Zdroj: DENÍK/Archiv

Pár vteřin po zaslání přístupového odkazu se na obrazovce začínají objevovat první žáci, během dvou minut je přítomná valná většina. Začátek hodiny je úsměvný, kantorka se s každým žákem zdraví a zkontroluje docházku.

„Mám radost, protože je většinou stoprocentní. Jedním z témat o kterých budeme mluvit je elektrostatika. Studenti ví, že to není pouhá přednáška, pravidelně se totiž doptávám na různé věci. Skrze vyučovací program jsem jim sdílela materiály, které si nyní otevřou. Přes sdílenou obrazovku pak začínám s prezentací. Mohu využívat i on-line tabuli, píše se na ni počítačovou myší, což je občas trochu komplikace, ale mohu využít učebnu, kde máme webkamery a psát po klasické tabuli,“ popsala Hrbáčková.

S on-line výukou má také zkušenosti ředitel školy Zdeněk Borůvka. Ačkoliv měl zpočátku obavy, nakonec se podařilo systém nastavit na jedničku. „Upravili jsme rozvrhy tak, abychom měli dvouhodinové bloky, aby se studenti nemuseli pořád přihlašovat a odhlašovat. Pospojovali jsme i praktickou výuku, při jejím spuštění jsme začali ihned fungovat. Žáci nyní mají třeba jeden den v týdnu pouze praktické vyučování. U odborného výcviku to mohou být až tři dny týdně. Šlo nám o to, aby sem děti nejezdili kvůli jedné hodině,“ uvedl Borůvka.

Pilotní testování na různých třídách

Na jaře byla distanční výuka pro všechny velká neznámá. Aby se lektoři připravili na novou situaci, spustili na škole nejprve testovací verzi pro některé třídy. „V době, kdy se chodilo do školy, jsme měli třídy, kde bylo nemocných více studentů, převedli jsme proto i zbytek na on-line a hledali jsme nejvhodnější formu. Jednu třídu u nás učí okolo dvaceti kantorů, takže to byla výhoda i pro ně, zpočátku jim totiž pomáhal IT specialista, který jim radil co a jak,“ komentoval ředitel Borůvka.

Distančně nyní učí i pedagog František Branč, věnuje se předmětům mechanice, stavboprovozu strojů a technologií. „Na jaře jsem vedl výuku především pomocí Youtube videí. Nahrál jsem jich okolo dvaceti, většinou měly okolo pěti minut. Každé se věnovalo jinému tématu. K videím jsem žákům poslal pracovní listy, které poté mohli společně vyplňovat. Okoukal jsem to od manželky, která takto na jaře učila žáky na základní škole,“ prozradil Branč.

Nakonec strukturu hodiny změnil. „ Nyní učím přes Classroom, na začátku si se studenty popovídám jak se mají a poté jim zhruba dvacet minut vysvětluji látku skrze sdílenou obrazovku. Nemluvím pouze já, zapojuji i studenty, doptávám se. Snažím se o interaktivní výklad. Distančně už zvládáme i zkoušení. Žáci mi popíšou například co za ventil vidí na obrázku, jeho využití a kde se s tím může setkat. Zvládli jsme už i písemný test, kdy studenti viděli pět fotek a ke každé museli nakreslit schéma a popsat jak vyobrazená věc funguje. Měli časový limit dvacet minut a všichni test zvládli,“ pochvaloval si Branč.