Dříve protijaderný kryt, dnes pohodlné zázemí. Podívejte se

Prostory byly vybudovány ve třicátých letech minulého století. Původně sloužily jako VIP archiv Baťových závodů, v dobách studené války pak jako protijaderný kryt.

Nyní jsou přebudovány na rozsáhlé chráněné pracoviště s pracovními, odpočinkovými i skladovacími prostory včetně těch, které patří mezi tajné. Slovo bunkr není nadsázkou, prostory mají výkonnou filtroventilaci, únikové východy i další speciální zajištění.

Pohodlí jako doma

I když jsem měla představu, že mě čeká polovojenský bunkr, jsem mile překvapena prostorem do kterého jsem právě vešla.

Zdi chodby pokrývají fotografie z akcí Integrovaného záchranného systému (IZS) a krajského krizového řízení, ať už ze cvičení nebo ostrých událostí.

Pracovníci štábu zde mají doslova rodinné zajištění. Není se co divit, vždyť některé mimořádné situace a stavy ohrožení mohou trvat i několik dní.

Policie pátrá po patnáctiletém chlapci ze Zlína. Neviděli jste ho?

Hned za místností, kde se krizový štáb při vyhlášení stavu nebezpečí schází, je pracovna hejtmana. Ten zde přijímá jednotlivé pracovníky štábu a IZS. Na základě jejich poznatků, které vyhodnotí, vydává příkazy i omezení.

„Má pravomoc vyhlásit evakuaci, zbourání staveb, nebo také vybudování staveb (například loni to byly ohradníky kvůli africkému moru prasat) a také zakázat vstup do určitého prostoru,“ doplnil pracovník krizového řízení kraje.

Krizový štáb Zlínského kraje tvoří zaměstnanci Krajského úřadu Zlínského kraje, ředitelé krajských organizací, zástupci IZS, Krajského vojenského velitelství Zlín, Krajská hygientická stanice, Horské služby Beskydy, Českého červeného kříže, Energetické agentury Zlínského kraje, dále zástupci Povodí Moravy a také lékaři.

Například při povodních štáb pravidelně monitoruje situaci, komunikuje s Povodím Moravy, Českým hydrometeorologickým ústavem, se starosty, povodňovými komisemi obcí v kraji, členy Integrovaného záchranného systému a spoustou dalších lidí v mnoha organizacích.

Připravují také hlášení o aktuálním vývoji situace na území kraje, která poté slouží jako podklad pro rozhodování. Ani po odvolání stavu nebezpečí práce štábu nekončí. Nadále koordinují zajištění likvidace následků povodní.

„Ve Zlínském kraji byl naposledy vyhlášen stav nebezpečí loni při vypuknutí afrického moru prasat,“ připomněl Robert Pekaj při prohlídce prostor.

Na inkluzi ve školství by se mělo nahlížet z pohledu potřeby dítěte