V naprosté většině případů letošní sadby došlo k zalesnění původní zemědělské půdy. Největším z nových lesů je Arborka mezi Satalicemi a Kyjemi, kde na devíti hektarech roste přibližně 89 tisíc nových sazenic. Další menší lesy vznikly v Holyni, Běchovicích a Kbelích.

Městští lesníci nejčastěji sází listnáče duby, lípy, habry, javory nebo buky. Ty tvoří až 85 procent nové výsadby, zbytek jsou borovice nebo modříny.

Stromy přibývají i v městských parcích

Nové stromy vyrůstají také ve stávajících parcích a sadech. V parku U Čeňku, na Petříně nebo ve Stromovce přibylo 186 nových stromů. V městských sadech naleznou Pražané více než 30 druhů ovocných dřevin, ze kterých si mohou libovolně natrhat ovoce.

Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) městská zeleň zadržuje vodu a ochlazuje své okolí. „Prostor, ve kterém jsou stromy, má až o dva stupně nižší teplotu než okolí. Zeleň také osvěžuje vzduch nebo pohlcuje prach a oxid uhličitý a celkově dotváří prostředí přirozenější pro život,“ řekl Hřib.

Do budoucna chtějí radní sázet i aleje v ulicích. Podle náměstka primátora pro životní prostředí Petra Hlubučka (Spojené síly pro Prahu) aleje ale mohou narazit na problém s dopravou. Stromům, které vyrostou mezi chodníkem a vozovkou, budou totiž zřejmě muset ustoupit parkovací místa. Těch je ale nedostatek.

Strom v centru stojí i přes sto tisíc

Jak dokládají pilotní projekty v Budečské ulici a Čelakovského sadech, náklady na jeden strom ve znečištěném prostředí centra Prahy se šplhají přes sto tisíc korun. Většinu nákladů činí stavební práce. Díky unikátní technologii takzvaného prokořenitelného systému tvořeného plastovými konstrukcemi, ve kterých žijí kořeny stromů, pak mohou stromy přežívat i v nepříznivém prostředí a jejich životnost se prodlouží o desítky let.

Podle Hlubučka by měla městská zeleň pokrýt i fasády a střechy v centru města. Na podzim se pak budou sázet nové stromy v Běchovicích a na jaře příštího roku bude pokračovat výsadba například v Kunraticích.