Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dýchání v Legerově ulici je horší než v Ostravě

Praha - Limity oxidu dusíku jsou v Legerově ulici nadlimitní. Může za to doprava.

27.8.2010
SDÍLEJ:

Legerova ulice Foto: Deník

Legerova ulice v Praze na Novém městě patří v naší metropoli k dopravně nejzatíženějším. V důsledku toho je v ní také silně znečištěné ovzduší a například emise oxidů dusíku tam pravidelně přesahují všechny zákonné limity. Opatření, která se ke zlepšení tohoto stavu podnikla, jsou zatím málo účinná.

„V Legerově ulici jsou pravidelně přesahovány nejen roční limity emisí oxidů dusíku, ale také – jako na jediném z našich měřicích stanovišť – i limity hodinové. Kvalita ovzduší v Legerově ulici je tak ještě horší než v Ostravě,“ řekla Deníku Jana Ostatnická z českého hydrometeorologického ústavu v Komořanech. Dodala, že ovšem podobné vysoké hodnoty lze naměřit i na jiných frekventovaných ulicích v Praze i v jiných velkých městech.

Legerova nevětrá

Problém Legerovy ulice – a podobně i sousední Sokolské – je v její „větratelnosti“. Ulice prochází zástavbou v severojižním směru a převládající proudění větru v metropoli je v severozápadním směru. „Hlavní je ovšem poměrně malá šíře ulice vzhledem k výšce okolní zástavby. Na Smíchově jsou emise rovněž vysoké, ale ulice jsou tam lépe větrané a také tam není takový typ zástavby,“ uvedla Ostatnická.

Podle ní lze ovšem těžko posoudit, jaký vliv měla opatření uskutečněná v Legerově ulici na ochranu před emisemi a nadměrným hlukem: v březnu loňského roku byl snížen o jeden počet jízdních pruhů až po křižovatku s Rumunskou. Cílem bylo snížit počet projíždějících vozidel – počítalo se totiž s tím, že část motoristů si bude hledat do centra jinou cestu, anebo se centru vůbec vyhne. Skutečnost dopadla trochu jinak: většina motoristů zůstala u své obvyklé trasy, auta se začala hromadit na ulici 5. května a v pracovní ráno se tak vytvářejí dlouhé kolony táhnoucí se od Pankráce až po Rumunskou.

„Vliv omezení dopravních pruhů na snížení emisí v Legerově ulici lze těžkou posoudit. I když máme záznamy za několik let zpět (aktuální stav na www.hmi.cz – pozn. red.), nelze je pouze porovnat s dnešním stavem – musel by se porovnávat počet vozidel, jejich rychlost, povětrnostní situace atd. Prostě podmínky pro měření by musely být všestranně porovnatelné,“ Jana Ostatnická.

Více řazení, více emisí

„V Praze se kromě legislativního omezení na 50 km/h setkáme i s vyššími limity 70 km/h, nebo dokonce 80 či 100 km/h na dálnicích vedoucích městem. Přibližně do rychlosti 80 km/h všeobecně platí, že čím vyšší rychlostní stupeň zařadíme a čím rychleji jedeme, tím nižší je spotřeba paliva a ekvivalentní emise škodlivin. Menší zátěží pro životní prostředí je tedy auto jedoucí na čtyřku nebo pětku sedmdesátkou, než auto jedoucí na trojku padesátkou,“ řekl k obecným zásadám emisí u spalovacích motorů Jiří Baborský, zástupce šéfredaktora týdeníku Svět motorů. Dodal, že extrémně vysoké spotřeby a emisí dosahují auta při rozjezdu. „Proto je z pohledu ekologie žádoucí co nejplynulejší provoz. I relativně krátká popojíždějící kolona je z pohledu emisí a hluku mnohem větší zátěží, než plynule jedoucí skupina vozidel.“

„Pokud jde o regulaci počtu jízdních pruhů v Legerově ulici, jde o zásah s hodně širokým dopadem. Podle našich informací nebyla provedena žádná konkrétní měření dopadu na životní prostředí, která by přinesla jednoznačnou odpověď na otázky kolem tohoto problému. V každém případě lze ale snadno odvodit některé zásadní důsledky. Menší průjezdní profil znamená méně aut na daném místě v daném okamžiku, momentální hodnota emisí je tedy určitě nižší. Zúžením kolony ale dojde k jejímu úměrnému prodloužení, takže auta projíždějí sledovanou oblastí delší dobu, nebo se snaží nalézt objízdné trasy a tím roste hustota provozu, hluk a emise škodlivin v dalších částech města.“

„V Legerově se určitě snížil hluk od pneumatik, který je při vyšších rychlostech výraznější, a potom také prašnost, protože se nemusí brzdit z vysokých rychlostí a tím je nižší oděr plášťů,“ říká František Vahala z motoristického čtrnáctideníku Auto7, který se věnuje problematice pneumatik. Nižší prašnost naměřenou v posledních měsících v Legerově ulici potvrzuje i Jana Ostatnická. „Je za tím menší oděr pneumatik, ale i nižší víření vzduchu a tedy i prachu,“ upřesňuje meteoroložka.

Situaci je třeba řešit rozvolněním dopravy

O momentální situaci v Legerově ulici jsme hovořili se zástupcem starostky Prahy 2 Václavem Vondráškem.

Loni v březnu Praha 2 snížila počet jízdních pruhů v Legerově ulici. Toto opatření původně plánované na půl roku, bylo o půl roku prodlouženo a následně schváleno magistrátem jako trvalé. Jaké přineslo výsledky?

Dá se říci, že se situace trochu zlepšila, že se ulice lépe provětrává. Problémem je, že se v ulici vytvářejí kolony, protože neexistuje zelená vlna. Situace v souběžné Sokolské je lepší, tam mohou jet auta plynule a neobtěžují tolik emisemi, ani hlukem. Situace ovšem vyžaduje komplexní řešení, včetně navazujících křižovatek až po Bělehradskou s Anglickou. Problémem je také propojení obou souběžných větví magistrály a stávající dopravní řešení, jež v některých případech nutí řidiče jet téměř stejnou trasu dvakrát.

Jak je to s emisemi? Podle meteorologů se situace o mnoho nezměnila, máte nějaké vlastní poznatky?

Máte pravdu, stále se tu dýchá hůře než v Ostravě. Ale snížila se alespoň prašnost a hlučnost. Díky „padesátce“ na Nuselském mostě a v ulici 5. května jedou auta pomaleji i v Legerově. Dříve ujížděla sedmdesátkou i vyšší rychlostí po mostě a v Legerově v podstatě teprve dobrzďovala. Dnes jezdí přece jen pomaleji, mimo jiné i díky častějším kontrolám rychlosti.

Krajní pruh u chodníku se proti původnímu záměru dnes využívá k parkování. Zvýšilo to počet míst pro místní obyvatele?

Jen částečně. Jde totiž o tzv. zónu smíšeného parkování a v ní mají místní zajištěné místo jen na noc. Parkovacích míst je tedy v této oblasti stále značný nedostatek.

Jakou perspektivu vidíte pro vyhovující řešení v Legerově, pomohl by zvažovaný tunel od Muzea až k Nuselskému mostu?

V každém případě nemá cenu krátká varianta tohoto tunelu, která by v podstatě řešila situaci jen kolem Muzea. Všechny problémy by se hromadily na navazujících komunikacích. Řešení je třeba hledat spíše v rozvolnění automobilové dopravy, docílit, aby část motoristů jezdila do centra či na druhý vltavský břeh jinak než dosud. K tomu ovšem citelně chybí Dvorský most, který je v plánech již několik desetiletí, ale zato v nyní zvažované nové verzi územního plánu chybí. Přitom vzdálenost mezi mostem Palackého a Barrandovským je v Praze mezi silničními mosty vůbec největší. Dvorský most, který měl navazovat na Jeremenkovu ulici, by tuto situaci zásadně změnil.

Autor: Jan Horák

27.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Martin Kratochvíl.
1

Týdenní zkrat: Vytuněná demokracie

Alžběta II. a princ Philip slaví platinovou svatbu
2 7

Britská královna Alžběta II. a princ Philip oslaví zítra platinovou svatbu

Prezidentem by se stal Zeman. Volilo by jej 41,5 procenta. Druhý by byl Drahoš

Současný prezident Miloš Zeman by v prezidentské volbě nyní získal 41,5 procenta hlasů. Bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše by volilo 30,5 procenta lidí a textaře Michala Horáčka 16,5 procenta. Další kandidáti mají výrazný odstup. Na čtvrtém místě je bývalý premiér Mirek Topolánek se čtyřmi procenty.

AKTUALIZOVÁNO

Motorest u dálnice zřejmě vzplanul od komína. Škoda jde do desítek milionů

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Mohutný požár se obešel bez zranění – a podařilo se zabránit jeho rozšíření. To jsou zřejmě jediné příznivé zprávy spojené s řáděním plamenů, které v sobotu hodinu a čtvrt před polednem zachvátily restaurační provoz v sousedství dálnice D10 u Hlavence na Praze-východ. Tomu, že Motorest 4 kameny, známý i v nedaleké Mladé Boleslavi a v Praze, zachvátil požár velkého rozsahu, už zdaleka nasvědčoval hustý tým valící se ze střechy budovy postavené ve stylu koliby, jímž probleskovaly plameny. Objekt požár zcela zničil i s veškerým vybavením. Škoda se odhaduje na 30 milionů korun.

Obraz Štyrského byl vydražen za 24,3 milionů korun. Jde o autorský rekord

Obraz Jindřicha Štyrského s názvem Utonulá se dnes v Obecním domě vydražil za 24,3 milionu korun, což je autorský rekord. Vyvolávací cena byla 13 milionů. Instalace LacrimAu od Federika Díaze se pak stala nejdražším dílem českého žijícího umělce v historii aukcí, když se prodala za 6,5 milionu korun. Z vyvolávací ceny 12,5 milionu Kč se na konečných 21,8 milionu vyšplhala cena za zlomové dílo Toyen s názvem Voda samoty.

AKTUALIZOVÁNO

Tomáš Hradílek je v nemocnici. Nelze přihlížet smrti vlastního otce, říká dcera

Bývalý disident a ministr vnitra Tomáš Hradílek ukončil po 17 dnech hladovku, kterou držel kvůli opětovné kandidatuře prezidenta Miloše Zemana. Chtěl, aby Zeman již nekandidoval na Hrad. Hradílek s hladovkou přestal na nátlak rodiny, nyní je v péči lékařů. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT