Myslí na ekologii. Liberecký kraj chce aktivně bojovat s dopady klimatické krize

„Liberecký kraj chce být nadále místem pro plnohodnotný život obyvatel, pro něž nebude změna klimatu jen hrozbou, ale – díky intenzivnímu zavádění adaptačních opatření – také příležitostí. Možností je totiž spousta, například v oblasti rozvoje přírodě blízkých opatření ve městech i v krajině, nových technologií, pracovních příležitostí či nových postupů v zemědělství a lesnictví,“ uvedl krajský radní pro životní prostředí a zemědělství Václav Židek.

Pandemie zvýšila zájem o staré a laciné ojetiny. Elektromobilům situace nepřeje

S uváděním doporučení do praxe bude kraji pomáhat Komise pro adaptaci na změnu klimatu. „Jsou v ní odborníci, kteří nám pomohou stanovit časový harmonogram, tedy kdy konkrétní opatření zavádět a jak nejrychleji dosáhnout výsledku,“ vysvětlil Židek.

Dodal, že některé kroky už kraj dělá na vlastním majetku. „Třeba ve Frýdlantu na Střední škole hospodářské a lesnické už pracujeme na projektu retence vody a biokoridoru. Vzniknou tam například tůně, které budou sloužit jako inspirace pro ostatní zájemce, kteří se budou moci podívat, jak to vypadá v praxi,“ řekl radní.

Modernizace budov

Jako příklad dalších projektů, které mají přispět ke snížení dopadů klimatické krize, uvedl modernizaci 32 krajských budov, na jejichž střeše vzniknou fotovoltaické panely, nebo využívání dešťové vody ve vybraných středních školách. Jako novinku Židek uvedl zřízení čtyř krajských koordinátorů, pro každý okres jeden, kteří by měli pomáhat obcím s úspěšným projetím dotačních řízení.

„Budou aktivně oslovovat obce. Vytipují si podle analytické části Akčního plánu adaptace konkrétní problém, třeba bleskové povodně, a pak osloví obce, kde velká voda hrozí, s návrhem projektu, který by jim pomohl,“ popsal fungování koordinátorů Židek. Podle něj by v kraji mohli začít pracovat v příštím roce, nevyloučil, že první místo vznikne na kraji už letos.

Fukušima s Evropou jen pohnula. Německo ale změnila úplně

Region by se díky tomu měl stát aktivnějším v boji proti následkům klimatické krize. To je něco, po čem volali v minulosti krajští zastupitelé, kteří se dlouhodobě věnují problematice životního prostředí. Jedním z nich byl i Josef Šedlbauer. „V Libereckém kraji vznikla jedna z nejlepších adaptačních strategií na změnu klimatu v České republice. Osobně si ale myslím, že by mohla být ještě ambicióznější, například v oblasti komunitní energetiky. Záleží také na tom, jak bude kraj s doporučeními pracovat. Zatím nevidím, že by dělal něco jiného než v minulosti,“ reagoval Šedlbauer. Dopady bude podle něj možné zhodnotit až za pár let.

Dalším z kritiků klimatické strategie kraje byl v minulosti Jan Korytář z organizace Čmelák. Nový dokument a s ním spojené dotace nyní vítá. „Je to významná pomoc. Je vidět, že to inspirovalo mnoho majitelů pozemků v kraji. Ti se někdy obrací se žádostí o pomoc i na nás,“ podotkl Korytář, jehož organizace Čmelák dostala vloni dotaci z fondu kraje. V roce 2020 tak čerpali necelý milion na revitalizaci mokřadů v lokalitě U Koupaliště v Novém Boru. Dlouhodobě se věnují revitalizaci mokřadů v Jablonném v Podještědí nebo projektu Nový prales na Ještědu, kde od roku 2004 přeměňují smrkové monokultury na smíšený les.

Šetrnější vozidla

Dokument, který pro kraj zpracovala obecně prospěšná společnost CI2, se ale nevěnuje jen opatřením v přírodě. Doporučuje například nakupování ekologicky šetrnějších vozidel s nižšími emisemi nebo pořizování toalet s duálním splachováním. Kraj chce také podporovat rekonstrukci a vytváření nových sítí v oblastech, kde jsou stávají zdroje vody ohrožené suchem včetně míst, kde hrozí nedostatek vodních zdrojů kvůli rozšiřování polského dolu Turów.

Akční plán také radí, aby se kraj snažil nahradit fosilní paliva při vytápění krajských budov nízkouhlíkovými variantami nebo aby se více zaměřil na podporu veřejné dopravy s využitím „zelené“ elektřiny a biopaliv. Tím by mohlo dojít ke snížení uhlíkové stopy, která je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí, zejména na změnu klimatu. „Obdobně jako ekologická stopa je nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb,“ vysvětlil Viktor Třebický z CI2.

Klimatické změně se musíme přizpůsobit, říká dvojka Evropské komise Timmermans

„Uhlíková stopa na obyvatele kraje je 8 tun CO2e. Příspěvek Libereckého kraje ke změně klimatu je tak zhruba o čtvrtinu nižší než průměr České republiky. Vedle spotřeby energie největší negativní efekt v kraji působí individuální automobilová doprava, což by mohlo zlepšit odpovídající napojení kraje na páteřní železniční síť a například i podpora alternativních forem dopravy,“ navrhl Třebický.

Většinu financí na budoucí opatření chce kraj získat z evropských fondů. Evropská unie je totiž na cestě k nízkouhlíkové ekonomice a masivně investuje do fondů na zmírnění dopadů klimatické krize. Akční plán Libereckého kraje bude podle jeho autorů oporou v získávání dotací nejen pro kraj, města, obce, ale i pro podnikatelské či neziskové subjekty.