Místo mnoha ekvádorských novoročních tradic letos vyzkouší ty české.
„Jedna z našich tradic, kterou jsem jinde neviděla, je, že postavíme velkou panenku ze dřeva a papíru a předstíráme, že je to někdo z rodiny, třeba vytiskneme fotku jeho obličeje a nalepíme ji na figurínu. Panenku potom zbijeme holemi, zkopeme a nakonec spálíme,“ líčí Nicole Salinas.
Jak to chodí na Pacifické magistrále? Čtěte v textu:
Takový postup má zaručit členu rodiny, kterého figurína představuje, úspěch v novém roce. „S panenkou se zbavujeme negativních emocí a zlozvyků,“ vysvětluje studentka. Pokud potom člověk vezme do ruky tašku a kolem hořící figuríny běhá, bude v novém roce hodně cestovat. „Já jsem tuto tradici minulý rok dodržela a vyšlo to,“ směje se.
Podle Salinas slaví lidé v Jižní Americe svátky v širokém kruhu příbuzných a přátel. „Na Nový rok připravíme soutěž a každá rodina musí zazpívat nebo zatančit. Vítěz dostane velkou cenu a pak se jde tančit do klubů. Ty bývají v té době nejplnější,“ říká studentka.
Rodinná tradice
Její rodina má i vlastní tradice. „Večer, ještě, než začnou oslavy, smíchá moje matka ve velké míse vodu s růžemi, rozmarýnem, skořicí a citrusy. Potom vodu dá mě a mým dvěma sourozencům,“ popisuje dívka. Během toho, co se vodou omývají, vzpomínají sourozenci na hezké zážitky a představují si, čeho by chtěli dosáhnout v novém roce.
Jiný způsob, jak přivolat štěstí, je i volba oblečení. „Abychom měli v novém roce štěstí, nosíme večer žluté spodní prádlo, pokud si přejeme lásku, vezmeme si červené,“ podotýká Salinas.
Zubařka z Plzeňska je třetí Češkou, která zdolala Mount Everest:
Oslavy Vánoc se podle ní výrazně neliší. „Také zdobíme stromky, i když umělé. Typ stromu, který se běžně na Vánoce zdobí, roste možná v andských horách, kde je studenější klima, ale ani tam moc ne,“ vysvětluje Ekvádorka. V obchodech se podle ní dají sehnat i plastové stromky s umělým sněhem.
V oblasti jejího domova žije sedm komunit původních obyvatel, s jednou z nich strávila Salinas v minulosti svátky. „Místo, kde původní obyvatelé žijí, je velmi izolované a těžko dostupné, člověk musí jet autem a pak na kánoi, aby se tam dostal. Takže místní nemají přístup do center větších měst,“ líčí mladá žena.
Vánoce slaví i v džungli
Díky lidem, kteří džungli překonali, jsou ale místní obeznámení se svátečními tradicemi. „Vánoční stromky si vytvářejí třeba z větví a listů banánovníku, potom je zdobí čerstvými květy. Stejně jako asi všichni vaří na Vánoce spoustu jídla, nejedí ale v podstatě nic, co nepochází od Pachamama, matky země,“ zdůrazňuje Salinas. Kromě toho vyrábějí i alkoholický nápoj čiča, jehož přísadou bývají obiloviny a který se nechává dlouho fermentovat.
Podle Salinas lidé převzali s vánočními tradicemi i kulturu, která není tak docela jejich: „Nemáme v podstatě nic společného se zvyky, které přišly z chladnějšího podnebí. Princip je stejný jako v Česku, lidé zdobí stromy, dávají si dárky a všude jsou světélka. Jen tedy nemohou jít bruslit.“
S obdarováváním jsou v Ekvádoru spojení například tři králové. „Některým dětem nosí dárky i Santa Claus, ale není to tak běžné. Rodiče často používají tradičnější postavy, jako právě tři krále,“ poznamenává Jihoameričanka.
Chtěla žít na tropickém ostrově, dopadlo to ale jinak:
Hlavním vánočním svátkům na konci prosince předchází římskokatolická slavnost Novéna. „Devět dní po sobě se modlíme u příbuzných doma. Těchto devět dní symbolizuje Ježíšův život, od narození po ukřižování a zmrtvýchvstání,“ objasňuje Salinas.
Nejdůležitější oslavy se v Ekvádoru konají čtyřiadvacátého prosince.
Poznávání místních tradic
Letošní Vánoce strávila ekvádorská studentka s rodinou svého slovenského přítele. „Jsem ráda, že mohu poznat místní tradice a porozumět tak lépe zemi, ve které studuji. Ráda se podělím i o naše tradice a na Silvestra třeba můžeme někomu vyrobit figurínu,“ uzavírá Salinas.