Hřbitov by měl v následujících letech projít rozsáhlou rekonstrukcí, aby místo získalo pietnější ráz než dosud. Pražský magistrát kvůli tomu letos vypsal tendr na architektonickou studii. Část badatelů se však obává, že se po chystané rekonstrukci zkomplikuje možnost exhumace některých mrtvých. Ještě před samotnou opravou hřbitova, proto navrhují rozsáhlejší exhumaci těl. Podporu hledají mezi politiky i lidmi, a vznikla kvůli tomu i petice. Svůj podpis zatím připojilo přes šest tisíc lidí. 

„Jsme přesvědčeni, že ti, kteří nezištně položili své životy si nezaslouží ležet ve společných šachtách se svými vrahy či zrádci bez ohledu na případné vynaložené finanční prostředky. Vnímáme to jako smutný dluh, vůči našim statečným předkům,“ stojí v textu petice, pod níž jsou podepsaní například historici Jaroslav Čvančara, Vratislav Janík, herec Ondřej Vetchý nebo prezident Ligy Libe Pavel Černý.

Petiční výbor měl tento týden schůzku se zástupci ministerstva obrany a jejich aktivita by mohla získat politickou podporu i mezi poslanci. „Téma se ukazuje jako rozsáhlejší svým dopadem, ale mohu vyjádřit naději, že by mohl být zájem o řešení neuspokojivého stavu v uložení ostatků. Zástupci ministerstva obrany vyjádřili vůli tomu, jako jeden z dotčených subjektů, pomoci,“ řekl Deníku poslanec a svolavatel schůzky Petr Liška (STAN).

Jak rozsáhlý zásah do hřbitova by si iniciativa vyžádala, kolik osob by mohlo být exhumováno a zda je to vůbec proveditelné, je věcí dalších průzkumů.

close Ďáblický hřbitov. info Zdroj: Deník / Vladimír Šťastný zoom_in Ďáblický hřbitov.

Ďáblický hřbitov je hned po Olšanech druhým největším v Praze. Od roku 2017 je národní kulturní památkou České republiky. Pohřbívá se tu už od roku 1912. Během nacistické okupace právě v Ďáblicích končila těla popravených odpůrců režimu, po květnu 1945 zase válečných zločinců a kolaborantů. S nástupem komunistického režimu se pak Ďáblice staly nevyžádaným místem posledního odpočinku jeho obětí. Podle odhadu Sdružení bývalých politických vězňů jich tu leží minimálně 2800.

Hledání důkazů

Kvůli své obrovské rozloze i faktu, že o místech a pohřbených osobách nebyly vedeny většinou žádné úřední záznamy, vidí památkáři možnou rozsáhlejší exhumaci těl jako obtížnou.

„I s ohledem na to, že neexistují polohové knihy hrobů a ukázalo se, že ani vzpomínky pamětníků nemusí stačit k nalezení konkrétního osoby v prostoru hřbitova, se naši odborníci přiklánějí k možnosti zanechat toto pietní místo bez rozsáhlého zásahu a udělat pietní úpravu,“ říká mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Blanka Černá. „O tomto kroku ale rozhoduje vlastník, což je pražský magistrát. Na konečném rozhodnutí by měla být širší shoda,“ poznamenává Černá.

K úspěšné identifikaci by se podle oborníků musel udělat rozsáhlý terénní průzkum, hlavní část by ale proběhla v laboratořích. K tomu by ale bylo zapotřebí najít a oslovit příbuzné.

close info Zdroj: Deník zoom_in „Pokud nebudeme mít přímé, jako jsou sourozenci, rodiče, děti, či vzdálenější příbuzné, strýce, tety, bratrance, jež nám poskytnou srovnávací vzorek, tak není možné DNA identifikaci provést,“ vysvětluje forenzní genetik Daniel Vaněk.

„Kromě srovnávacích vzorků od příbuzných je dobré mít i ante-mortem fotografie, zubní karty, informace o zraněních za života, například o zlomené noze či paži a podobně,“ vyjmenovává další údaje, které mohou s identifikací napomoci.

„Maminka tam není“

Někteří badatelé také spekulují o tom, že jednou z obětí totality pohřbené v Ďáblicích je i Milada Horáková. Její dcera, Jana Kánská, to ale ve vyjádření pro Deník odmítla. „Myslím, že po všech pátráních, které organizovala již zesnulá doktorka Zora Dvořáková za podpory Klubu Dr. Horákové nebylo nikdy zmíněno, že by ostatky mojí matky v Ďáblicích byly,“ poznamenává Kánská. Podle výzkumu bylo tělo právničky a političky zpopelněno a popel zůstal pod dohledem StB.

„Dál už jeho osud neznáme, nikde se po mnoha pokusech nenašel,“ popisuje Kánská. Je ale ráda, že se o tématu Ďáblického hřbitova aspoň veřejně mluví. „Myslím, že pro mnohé pozůstalé by možnost vyzdvihnout ostatky jejich zesnulých byla velmi správná. Věřím, že konečné rozhodnutí bude pietní a ohleduplné,“ doplňuje dcera Milady Horákové.

close Ďáblický hřbitov. info Zdroj: Deník/Vladimír Šťastný zoom_in Ďáblický hřbitov

Úspěšná identifikace známé oběti komunismu už ale v Ďáblicích proběhla. V roce 2014 se podařilo vypátrat ostatky Josefa Toufara, kterého StB v roce 1950 umlátila k smrti. V roce 2015 byl umučený kněz uložen k posledními odpočinku zpět do Číhoště na Vysočině, kde před svým zatčením působil.