„Květnatec jsem poprvé viděl už před řadou let u lesa, ale na zahradě jsem ho spatřil úplně poprvé,“ vypráví Josef Sokol, který houbu vyfotografoval a snímek zveřejnil na facebooku. Houba, která svým exotickým vzhledem připomíná mořskou hvězdici či chobotnici, bývala v české přírodě raritní, ovšem v posledních letech se vyskytuje stále častěji.

„Jedná se o zavlečený druh, původně z Austrálie, Tasmánie a Nového Zélandu, ale postupně se adaptoval na podmínky Evropy. Za pár desetiletí bude u nás už velmi hojný,“ říká západočeský mykolog Martin Bartůšek.

Ten vysvětluje, že květnatci, kterému se lidově říká také Kašpárkova čepice, se daří především v místech, kde je dostatek tlející organické hmoty - například staré trávy, listů nebo větví. Typickým místem výskytu houby, která začala být v Evropě dokumentována přibližně v období první světové války, jsou teplé listnaté a smíšené lesy.

Houba je pověstná silným hnilobným zápachem, podobně jako hadovka smrdutá. To potvrdil i Josef Sokol, když vyprávěl o svém „úlovku“.

Silný zápach

Květnatec má čtyři až osm ramen, která mohou měřit i osm centimetrů. Jejich povrch pokrývá nazelenalý sliz. Právě ten silně páchne. Pach je lákadlem pro hmyz, který pak dále roznáší výtrusný prach a pomáhá tak houbě v rozmnožování.

Květnatec Archerův není houba, kterou lze doporučit ke konzumaci. Jedlé je sice vajíčko, ze kterého později vyrůstají typická chapadla, ale jeho chuť je celkem bezvýrazná. „Vajíčko květnatce, který mi rostl v sadu, bylo velké přibližně jako menší slepičí,“ upřesnil nálezce houby.