Jednou nemohl Andreas Gajdošík spát. O půl čtvrté ráno si zapnul počítač a po chvíli kriticky okomentoval jeden z příspěvků velké české energetické firmy na sociální síti. Do sedmi minut přiskočila vybroušená odpověď, která obsah jeho komentáře zpochybnila. „Buď tam seděl brigádník, který odpověděl hezky napsaným textem, nebo to udělal robot,“ popisuje laureát prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého.

Ten už déle podezříval firmy i politiky, že si nechají zakládat falešné účty k manipulování veřejného mínění. Co víc, podle Gajdošíka někteří za účelem ještě většího dosahu pracují i se softwarem, který umí profily spravovat hromadně. To se 28letému umělci nelíbilo. A se souputnicí z brněnské Fakulty výtvarných umění Marikou Volfovou se rozhodl vyvinout vlastní robotický software, který může podobně naprogramované tweety oplácet. Dílo TAUTO (Twitter Automation Toolkit) teď dvojice až do 3. července představuje na výstavě s názvem „Kolik profilů máš, tolikrát jsi člověkem“ v ústeckém Domě umění.

Diváci můžou na monitoru vidět, jak na profilech některých poslanců přistávají roboticky vytvořené komentáře. „Člověk si může nadefinovat kostru nějaké věty, ve které už program sám nahradí konkrétní slova obdobnými výrazy, aby nemusel napsat desítky podobných příspěvků,“ ukazuje výtvarník. Umělcům jsou proti srsti pochybné účty některých obdivovatelů předních vládních politiků. „Mají u sebe dvě fotky, vznikly jen před rokem či dvěma a nevykazují žádnou jinou aktivitu než sdílení pozitivních článků o politicích a pozitivní komentování jejich statusů,“ poznamenal Gajdošík.

Podle umělců jsou sociální sítě zneužívány různými zájmovými skupinami. „Pokud má někdo dostatečný kapitál, může si zaplatit manuální trollí farmy ve státech s levnější pracovní silou. Nebo zaplatit marketingové společnosti, které jim vymýšlejí obsah,“ míní Gajdošík s tím, že tento obsah pak firmy přes větší množství falešných účtů dostávají mezi nejsledovanější příspěvky na sociálních sítích. A možná to prý už dělají i automaticky. „My chtěli něco podobného dostat do občanské sféry. Aby s tím mohli nakládat jednotlivci nebo menší uskupení, které nemají dost peněz,“ dodává umělec.

Sociální síť vyměnil 

Podobný nástroj nedávno ze zvědavosti naprogramoval ajťák z Prahy Jan Molič. Automatizoval vlastní profil na Facebooku tak, aby to tato sociální síť nepoznala. „Umí to lajkovat, psát komentáře, sdílet i vytvářet příspěvky, rolovat jako reálný člověk,“ ukazuje 39letý Molič. Zajímalo ho, jestli mu Facebook, který je vyhlášený sledováním uživatelů, začne ukazovat něco jiného, když jako zdánlivě běžný uživatel najednou vyvine jinou, enormní aktivitu. Nic se ale nestalo, Facebook se k němu choval úplně stejně. „Lajkují vlastně všichni, i když to nejsou roboti. Lajk na sociální síti nic neznamená,“ míní ajťák.

Teď už ale tohle Moliče nenervuje, „utekl“ k prý svobodnější, open sourcové sociální síti Mastodon. Jednou z posledních kapek možná bylo i to, že Facebook při jeho průzkumu nepoznal, že má tu čest s polorobotem. Molič nepochybuje, že už nyní se v největších sociálních sítích člověk potkává namísto s lidmi s roboty. Podobně jako umělec Gajdošík si tento ajťák myslí, že zautomatizované účty můžou být co platné především tomu, kdo chce něco „prodat“. Ať už zboží, nebo názor a vliv.