V kraji Vysočina právě v těchto dnech, kdy seno sklízí každý , kdo má ruce a nohy, hynou v žacích lištách sekaček stovky mláďat srnčí zvěře. S mladými zajíčky, koroptvemi a další drobnou zvěří myslivci i ochránci přírody odhadují usmrcená mláďatana Vysočině nejméně na tisícovku. Kdyby zemědělci dali vědět, kde a kdy vyjedou se sekačkami, myslivci by před kosením vyrazili se psy a zvěř by z porostů vyhnali.

Není společná řeč

„Domluvit se s rolníky je až na výjimky moje zbožné přání. Vyvádí mě to dost z míry. Trávy jsou vysoké, sekačky jezdí rychle dokola se širokým záběrem. Mláďata srnčího leží na zemi, a nemají šanci na přežití,“ řekl ve středu reportérovi Deníku předseda Okresního mysliveckého spolku Jihlava Jan Jonáš.

Majitel biofarmy Sasov Josef Sklenář se rok co rok snaží zachránit co nejvíc kusů zvěře. V minulých letech jako jediný na Jihlavsku testoval při senoseči infrakameru, která dokáže v porostu najít ležící mládě.

„Chce to domluvu s mysliveckým sdružením. Myslivci projdou porosty se psy a zvěř s mláďaty vytlačí ven. Prosekáváme den předem v porostech pěšinky, aby mamky mláďat věděly, že se něco děje. Pozemek je třeba sekat od prostředka, aby zvěř mohla utíkat,“ připomněl biofarmář.

Měl by pomoci zákon

Předseda jihlavské pobočky svazu ochránců přírody Miloslav Bartoš je také myslivec. „Farmáři myslivcům nedávají vědět, kdy vyjedou, a to je špatně. Na nápravu by měl pamatovat zákon,“ tvrdí předseda ochránců přírody.

Zákon by pomohl zachraňovat i vzácné druhy živočichů. „Na loukách Jihlavska hnízdí chráněný druh ptáka, moták lužní. Hnízdo by se mělo označit a sekačkou objet,“ doplnil Miloslav Bartoš.

Zemědělci mají možnost pořídit si za 300 euro k plašení zvěře elektronické zařízení. „Senoseč pozabíjí nejvíc srnčího. Zajíčky a drobnou zvěř ani nenajdeme, sekačka všechno semele,“ připustil Jonáš. „Drobná zvěř hynula, i když se jezdilo s koňmi, ale některá stačila utéct. Dnes nemá šanci,“ upřesnil Sklenář.