Podle představitelů města je Festival planet jedním z vrcholů brněnské letní sezony. „V takové kvalitě a provedení, s jakým přišla v roce 2019 hvězdárna a uskupení VISUALOVE, máme modely vesmírných těles pouze v Brně. Unikátní vizuální zážitek tak na Kraví horu každoročně láká stále více lidí, vloni jich na Festival planet dorazilo sedmdesát tisíc,“ sdělila brněnská primátorka Markéta Vaňková s tím, že město akci podporuje finančně.

Na první pohled to zdánlivě není vůbec složité. Potištěná látka a spousta obyčejného, ventilátorem hnaného vzduchu. „Samozřejmě, že to tak jednoduché není,“ komentoval Festival planet Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. Jak doplnil, v jedem okamžik hladký průběh festivalu zajišťuje přibližně dvě desítky pracovníků, kterým pomáhá řada dalších. Od uklízečů, přes pořádkovou službu až po řidiče dopravního podniku nebo příslušníky městské policie.

„Pro Hvězdárnu a planetárium Brno se tak jedná o nejprestižnější, nejnavštěvovanější a organizačně nejsložitější akci roku. Našim cílem je, aby obyvatelé města zcela přirozeně žili astronomií, a aby považovali za samozřejmé, že se mohou z Kraví hory kdykoli vydat do vesmíru,“ vzkázal Dušek.

Model již tradičně vznikl v Brně. Jeho grafickou podobu navrhli architekti světla Jan Machát a Michal Okleštěk z uskupení VISUALOVE, o tisk a sešití se postarali pracovníci společnosti Kubíček Factory. První oficiální instalace ve veřejném prostoru se odehrála nad ránem 20. června na bastionu hradu Špilberk, odkud Temnalóna několik hodin shlížela na rodné město. Od pondělí 10. do neděle 16. července a dále od úterý 1. do úterý 8. srpna 2023 vždy odpoledne a večer se ní zájemci potkají na Kraví hoře. Všechny podstatné informace najdou návštěvníci na webu Festivalu planet nebo Hvězdárny a planetária Brno.

Co Temnalóna ukazuje

Noční strana Země není černá, bezvýrazná ani statická. Sopečné erupce, polární záře, blesky nebo meteory vytvářejí světlo, které je patrné po dobu několika milisekund až po dny a týdny, dokonce i měsíce. Nejzřetelnější je ale to světlo, které vytváří člověk a jež slouží k zahnání tmy. Jde například o veřejné osvětlení, důsledky průmyslových nebo obchodních aktivit či dopravu.

Může být také stopou jiných lidských činností – například hořící plyn je výsledkem těžby fosilních paliv, osamělá světla v mořích a oceánech se zase pojí s komerčním rybolovem. Tyto lidské zdroje nočního světla se navíc mění – v prostoru i v čase. Tak, jak se lidstvo rozrůstá, je bohatší a má vyšší nároky na podobu každodennosti.

I více než sto let po vynálezu elektrického světla zůstávají některé regiony řídce osídlené a neosvětlené. Antarktida je zcela temná, podobně jako vnitrozemské džungle Afriky a Jižní Ameriky. Málo osvětlené jsou i pouště v Africe, Arábii, Austrálii, Mongolsku a Spojených státech, stejně jako severské lesy v Kanadě a Rusku nebo Himálaje.

O Festivalu planet:

• Od 10. do 16. července bude vystavena Temnalóna s Terralónou (noční a denní podoba planety Země), od 1. do 8. srpna se k nim přidá Lunalón (tj. Měsíc), Marsmeloun (Mars) a Heliosféra (Slunce). Každý den vždy od 14.00 do 23.30 hodin.

• Instalaci může ohrozit silný nárazový vítr nebo hustý déšť, dobré je ověřit si na webu či sociálních sítích aktuální situaci

• K cestě na Kraví horu je vhodné použít MHD. Šalina číslo 4 jede od nádraží, náměstí Svobody, ulice Česká nebo od Červeného kostela každých deset minut. Vystoupíte až na konečné: náměstí Míru/Masarykova čtvrť. Jinou možností, jak se dostat na festival, je autobus číslo 68, který jede ze Šumavské, kolem Šelepky, Tábora a po Mučednické až nanáměstí Míru. Po 23. hodině na náměstí Míru zastavuje také noční autobusová linka N89.

• Dopravní podnik města Brna v nejvytíženějších hodinách Festivalu planet nasazuje vozy s větší kapacitou, které jezdí častěji, než je uvedeno v jízdním řádu.