Trutnovská lesárna na jedné straně zažívá obrovský zájem studentů o maturitní i učňovské obory, kdy zájem o práci s motorovou pilou v lese mají i dívky, a plánuje zavést pro operátory těžebně dopravních strojů vyučování odborného předmětu v angličtině. Moderní harvestory jsou totiž už dnes velký počítač. Na druhé straně bojuje s následky kůrovcové kalamity, která ji připravila o deset procent školního polesí. Rapidně se to projeví na množství odtěženého dřeva. „Bude ho šílené množství,“ tuší ředitel.

„Jsme ve fázi, kdy se kůrovec po osmi až devíti letech v Česku dostává z nižších poloh postupně do horských lesů. Nyní s ním tady bojujeme. Řekl bych, že jsme na vrcholu kůrovcové kalamity,“ upozorňuje Miloš Pochobradský.

Pro školu to znamená, že bude muset odtěžit až šestinásobné množství dřeva ve srovnání s obvyklým standardem. „Je to rapidní nárůst. Školní polesí má výměru přibližně tisíc hektarů, běžně těžíme 4,5 až 5 tisíc kubíků dřeva. Letos ještě nejsme ani na konci roku, ale vypadá to, že budeme mít přibližně 23 tisíc kubíků dřeva. To je šílené množství,“ vypočítává.

„Proti napadení stromů kůrovcem se snažíme dělat maximum. Používáme všechny možné způsoby obranných opatření, máme lapače, děláme lapáky. Dokud je kůrovec pod kůrou, v kmenech, musíme dřevo co nejdříve odtěžit a rychle odvážet z lesa. Na jednu stranu je dobře, že studenti vidí akci v praxi, na druhou stranu ale bude škoda velká,“ uvědomuje si Pochobradský.

Zájem mají i děvčata 

Spokojený naopak může být se zájmem studentů o studium na lesárně. „O naši školu je obrovský zájem. Máme stoprocentní převis uchazečů, které jsme schopni přijmout. A to i na učňovský obor v našem středisku ve Svobodě nad Úpou. Zájem o práci s motorovou pilou mají i děvčata,“ těší ředitele poptávka po studiu lesnických i ekologických oborů. V Trutnově dokonce chodí celoročně do školy italská studentka. Podle Pochobradského 75 procent absolventů maturitních oborů pokračuje ve studii na vysokých školách.

Česká lesnická akademie má intezivní spolupráci s kolegy z Finska či Polska, což přináší studentům skvělé zkušenosti. „Spolupráci s Finy zastřešuje jeden z největších výrobců těžebně dopravních strojů v lesnictví. Získali jsme od učební pomůcky za 3,5 milionu korun. Minulý týden byli v Trutnově a předváděli v akci v našem školním polesí nový harvestorový stroj Cobra. Rádi by nastavili spolupráci tak, aby naši studenti mohli jezdit do Finska na půlroční stáž. To je ovšem v našem středoškolském vzdělání složitá věc,“ popisuje Pochobradský.

Zatímco u nás mají studenti praxi ve škole a našem polesí, ve Finsku chodí přímo do firmy. Školy tak nemusí stroje kupovat. „Chceme učit jeden odborný předmět v angličtině v oboru mechanizace a služby. Všechny mašiny, manuály, softwary jsou v angličtině a nikdo to překládat nebude. Jakoukoliv závadu, hlášku musí vyhodnotit v angličtině,“ vysvětluje.

„Jako jediní v Evropě jsme povýšili vzdělávání operátorů těžebních strojů z učňovského na maturitní obor. Operátoři harvestorů musí být vzdělaní a perfektně jazykově vybavení, mašina už je dneska velký počítač,“ dodává. Finské firmy nemají problém prodat harvestory kvůli kůrovcové kalamitě, která je v celém světě. Mají ale problém najít lidi, kteří by je obsluhovali. I to otvírá dveře šikovným českým studentům.

Překvapivé momenty 

Úzký kontakt s Finy přináší i překvapivé momenty. Podle ředitele trutnovské lesnické školy vypadá způsob pěstování a těžby dřeva odlišně.

„Pro ně je český les úplně jiný. Oni nemají tak velké a silné stromy jako u nás, nenechají je takhle vyrůst. Tam je to kukuřice,“ usmívá se Pochobradský a pokračuje: „Finové pěstují a sklízí les hodně brzy, v malých dimenzích. Dřevozpracující výrobu mají tak nastavenou. Když přijedou k nám a vidí naše modříny nebo smrky, tak je obdivují. Jsou z našich stromů na větvi.“