Barbarské chování a vědomé ničení městské historie nebo zodpovědný postup k udržování hřbitova v souladu se zákony? Ve staré části chomutovského hřbitova jsou desítky německých hrobů označeny lístkem s informací o nezaplacení.

JEDNA Z POSLEDNÍCH PAMÁTEK

Město je, pokud za ně do půl roku nedostane peníze, plánuje zrušit a místa dát k dispozici novým zájemcům. To se ale nelíbí historikům a potomkům původního německého obyvatelstva.

Na problém upozornil bývalý ředitel chomutovského muzea Stanislav Děd, který se problematikou dlouhodobě zabývá. Má obavu, že město nastartovalo proces, na jehož konci přijde o podstatnou část své historie. „Hroby jsou jednou z posledních viditelných památek německé přítomnosti v Chomutově,“ myslí si Děd.

Chomutovský hřbitov leží v dnešní Beethovenově ulici už skoro pět století. Největší část pochovaných do roku 1945 tvořilo právě německé obyvatelstvo, kterého ve městě žila většina. Po nuceném odsunu se ale vazby na rodné město zpřetrhaly. „Dohledat jejich majitele je velmi těžké,“ soudí Stanislav Děd. Většina hrobů tak zůstala opuštěná.

Panelák v Borové ulici vypadá jako každý jiný: pěkná fasáda, nová okna i střecha. Uvnitř je to ale o něčem jiném
Fiasko. Chomutovu se v aukci nepodařilo koupit ani jeden byt v Borové

Město potvrdilo, že pokud majitelé za místa nezaplatí, je připravené je zrušit a nabídnout dál. Výjimku dostanou pouze historicky cenné hroby a místa posledního odpočinku význačných osobností města. Ty vybírá chomutovské muzeum. „Jsou to hroby starostů, prvorepublikových podnikatelů, umělců,“ vyjmenovává mluvčí města Tomáš Branda.

VELKÝ PŘEŠLAP

Podle Stanislava Děda je ale i likvidace hrobů běžných občanů velkým přešlapem. „Jsou bohatou studnicí informací, které nenávratně zmizí. Je navíc také velmi problematické určit co má historickou hodnotu a co ne,“ poznamenává Děd. Lísteček město například přilepilo i na hrob zakladatele prvního chomutovského kina Karla Leidla.

Postup města se nelíbí ani krajanským spolků, které společně s Dědem poukazují na možnost, že město ve svém konání
možná porušuje i mezinárodní právo, konkrétně Česko – německou smlouvu o dobrém sousedství a přátelské spolupráci podepsanou v roce 1992. „Ta ukládá německé hroby chránit a ne rušit,“ domnívá se Děd.

Město si ale stojí za tím, že jedná jak v souladu s českými zákony tak i výše zmiňovanou smlouvou. „To v praxi znamená, že k německým hrobům se máme chovat stejně jako k českým,“ vysvětluje Branda. Překážku v likvidaci běžných hrobů v ní ale Chomutov nenachází.

Tibetská vlajka. Ilustrační foto.
Chomutovští radní nepodpořili kampaň Vlajka pro Tibet

„Jestliže po určité době může propadnout český hrob obci a místo se může znovu pronajmout, může se tak učinit i u hrobu německého,“ říká chomutovský mluvčí. Informace o nezaplacených hrobech pravidelně posílá Chomutov na německé velvyslanectví i krajanským spolkům.

Celá záležitost se brzy posune do vyšších politických kruhů. Martin Dzingel, prezident Shromáždění německých spolků v České republice, chce příští týden v Radě vlády pro národnostní menšiny ČR problém chomutovský hrobů projednat.

„Navrhnu, aby předseda Rady vstoupil do součinnosti s Ministerstvem pro místní rozvoj, které má pohřebiště v dikci, a vyvinul nějakou iniciativu,“ potvrdil Deníku Dzingel.

Situace není lhostejná ani krajanským spolkům. „Vedou o tom velké diskuze a mizení hrobů nesou velmi těžce,“ uzavírá Stanislav Děd. Do Chomutova se dokonce chystá i německá televize, která na hřbitově natočí reportáž.

Nejvíce ulic či náměstí v Ústeckém kraji nese jméno kazatele Jana Husa. Středověký reformátor v našem regionu „porazil“ i učitele národů Jana Amose Komenského.
Ulicím Chomutovska dominuje Jan Hus. „Porazil“ Havlíčka, Smetanu i Němcovou

Otevřený dopis Stanislava Děda v kauze chomutovského hřbitova  

NEDOPUSŤME ZNIČENÍ DALŠÍCH HISTORICKÝCH HROBŮ NA CHOMUTOVSKÉM HŘBITOVĚ

Akce, kterou spustila Správa hřbitovů v minulých týdnech, vzbudila mimořádnou pozornost. Na téměř dvaceti hrobech v historické části městského hřbitova, i jednom českém, se objevily cedulky s textem: „Toto hrobové místo není proplaceno. Dostavte se do kanceláře Správy hřbitovů.“, které vyvolaly dotazy krajanské obce i německé menšiny, znepokojené obavou z další fáze dlouhodobě probíhající likvidace německých hrobů.

Vysvětlení, které poskytla pracovnice hřbitovní správy panu Martinu Dzingelovi, představiteli Zemského shromáždění občanů německé národnosti v ČR, sdružující organizace německé menšiny, tyto obavy nerozptýlilo. Zní jako za starých časů: „Potřebujeme místo a postupujeme podle zákona. Nějaká česko-německá smlouva mě nezajímá, není v mé kompetenci.“
A to je jádro celé věci. Správa hřbitova asi přes veškerou záslužnou činnosti, kterou vykonává, zamrzla ve svém světě provozní rutiny, zakotvené v minulých časech, jako by okolní svět neexistoval.

1. Nezaznamenala, že v otázce německých hrobů se po 70 letech začaly lámat ledy, a že se po té době konečně objevily otázky, jak je možné, že všechny chomutovské hřbitovy jsou v naprosto katastrofálním stavu, který není důstojný 21. století – historický městský hřbitov již z poloviny zbavený hrobů, s hrobkami, které hrozí zřícením, hornoveský hřbitov ve stavu totální devastace s poválenými pomníky, rozbitými náhrobními deskami a vykradenými hroby, židovský hřbitov bez všech náhrobků, které zde byly ještě v 80. letech, dodnes se pyšnící deskou o úpravě za 500 tis. Kč v rámci akce „Z“. Projev podivně chápané piety, jiné než jak ji od nájemců vyžaduje Řád veřejného pohřebiště - zdržet se takového jednání, které by se dotýkalo důstojnosti zemřelých nebo mravního cítění pozůstalých a veřejnosti.

2. Nezaznamenala, že žijeme v kraji s německou minulostí a německými hroby na hřbitovech, které si po válce vyhnaní Němci neodnesli, a že německá menšina nadále v Chomutově žije.

3. Nezaznamenala uzavření česko-německé smlouvy o dobrém sousedství v r. 1992, která výslovně ukládá německé hroby chránit jako místo připomínající tradice druhé strany a součást evropského kulturního dědictví.

4. Nezaznamenala, že v r. 2002 se koordinační rada česko-německého diskusního fóra shodla na doporučeních, jak podle smlouvy pečovat o německé hroby, aby byly zachovány zásady pietního přístupu a respektu k cítění německých spoluobčanů a krajanů, aniž by byl ztížen provoz a správa pohřebišť. Patří mezi ně i doporučení nelikvidovat staré hroby, pokud je na hřbitově dostatek místa.

5. Nezaznamenala přijetí na vládní úrovni schváleného usnesení Rady vlády pro národnostní menšiny č. 161 v r. 2016, které upozorňuje provozovatele pohřebišť na existenci právně závazné česko-německé smlouvy a na podrobné pokyny k jejímu naplnění.

6. Nezaznamenala v r. 2016 zpracování Příručky pro obce, která vznikla i na základě poznatků z výjezdu pracovní skupiny Rady vlády pro národnostní menšiny na chomutovský hřbitov, který v jejích členech zanechal zdrcující dojem hřbitova, které prošel řáděním vandalů, právě proto, že celé plochy hřbitova byly prázdné, uklizené, pusté.

7. Nepovažuje za nutné dodržovat ani základní postup podle zákona o pohřebnictví z r. 2001, který nezná jako platný právní prostředek komunikace s majiteli polepování náhrobků nějakými cedulkami, které lze nalézt popadané mezi hroby.

8. Neví, že v Chomutově existuje Výbor pro národnostní menšiny, ve kterém německá menšina již před lety vyjádřila oprávněnou nespokojenost se stavem hřbitovů, s postupným mizením hrobů, které zůstaly bez nájemců, kterým náš stát po desítky let upíral možnost přístupu k nim

9. Netuší, že hřbitov je také kniha historie vytesaná do kamene, nejen německé ale i české, že je neocenitelnou sociologicko-historickou sondou do sedmdesáti let života generací, které i s námi Čechy vytvářely naše město.

10. Zapomněla, že ještě v listopadu r. 2016 platilo před pádem radniční koalice osvícené politické rozhodnutí primátora, zastavit na základě vládního usnesení č. 161 veškeré manipulace s hroby, jejich prodeje a likvidace v zájmu zachování barbarsky likvidovaného kulturního dědictví.

11. Netuší, že město Chomutov pro r. 2017 schválilo finanční dotaci projektu „Zahrada zelená“, kterým Oblastní muzeum zahájilo podrobný kulturně historický průzkum hřbitovů, jehož výsledky plánuje radnice využít pro turistické cíle formou naučné stezky po hrobech významných osobností a zcela v rozporu s tímto záměrem zahrnulo do hrobů označených k likvidaci i hrob rodiny Leidlů, zmíněný v loňském seriálu radničních Chomutovských novin a publikaci k obsahu naučné stezky.

Jak dlouho bude ještě trvat, než místo programu likvidace a devastace nabídne program zachování a ochrany, tak jak je běžné v jiných městech a obcích našeho i sousedního kraje, např. v Českých Hamrech. Kadani, Radonicích, Božičanech, Chodově? Než přijme dlouhodobě nabízenou metodickou pomoc muzea k vytvoření společného programu péče, který zhodnotí unikátní znalosti uložené v jejích archivních materiálech a muzejních fondech a využije mnohokrát ověřené zkušenosti spolupráce s odbornou i laickou veřejností?

Kdy vezme na vědomí, že v Chomutově existuje německá menšina, které dennodenně nabízí na jedné straně pohled na propadlé hroby, povalené náhrobky, opadané zdi, skladiště zahradního náčiní v hrobce s propadlou střechou, náhrobními deskami na zdech a rakvemi pod podlahou a na druhé straně na přepychové hrobky, budované na místě odstraněných německých hrobů.

Na takovém hřbitově hrůzy chce radnice opravdu zřídit naučnou stezku po hrobech lidí, kteří se zasloužili o budování města a jeho duchovního světa, o chod organismu města. Opravdu chce ukazovat prázdný trávník hrobu nejzasloužilejšího chomutovského starosty JUDr. Ernsta Storcha a pokračovat k mramorové hrobce rodiny nejznámějšího starosty současnosti?

Opravdu je správa hřbitovů tak utopena v každodenní rutině vybírání poplatků, že za desetiletí nebyla schopna přijít s jediným nápadem, jak přistoupit k péči o historické chomutovské hřbitovy jinak než městský hřbitov postupně těchto hrobů zbavit, prý v zájmu získání místa, a hornoveský hřbitov ponechat vandalské zkáze a postupnému přirozenému zániku?

Jako chomutovský občan a bývalý ředitel muzea protestuji proti tomuto postoji, znovu na něj veřejně upozorňuji odpovědné osoby ve vedení města a vyzývám všechny spoluobčany, kterým leží stav jejich města na srdci, podpořte úsilí o změnu tohoto barbarského, necivilizovaného zacházení s místy piety a kulturní historie.

Zachraňme společně to, co ještě zbývá z historie našeho města a zanechme potomkům tuto kamennou knihu bez dalších vytrhaných stránek! Přihlašte se podpisem k petici „Proti likvidaci německých hrobů v Chomutově!“ na www.petice24.com.

Stanislav Děd

Vyjádření města Chomutova

Hroby s historickým významem budou zachovány a město bude o ně pečovat. Informace o nezaplacení hrobového místa na hrobu a ve vývěsce hřbitova dává nájemcům hrobových míst a jejich dědicům poslední šanci se o hrobové místo přihlásit, než propadne městu. První výzvy k zaplacení se uskutečnily po roce 1990. Podle nového zákona o pohřebnictví znovu v roce 2003. Komunikace s pozůstalými je téměř nemožná, jedná se o hroby minimálně 75 let staré.      

Město se na péči o historicky významné hroby připravuje. V loňském roce o hrobech významných Chomutovanů vycházel v městských Chomutovských novinách seriál. Garantem, který určuje, které hroby se mají zachovat, je Oblastní muzeum v Chomutově. Jedná se o hroby starostů, prvorepublikových podnikatelů, umělců a dalších významných osobností. Město nepřerušilo spolupráci s Oblastním muzeem v Chomutově poté, co pan Děd již není jeho ředitelem, naopak na uvedené aktivity bylo plynule navázáno.   

Ostatní hroby, o které se dlouhá desetiletí nikdo nestará, budou postupně likvidovány. Je s nimi nakládáno dle českého zákona o pohřebnictví a v souladu se smlouvou se Spolkovou republikou Německo o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, která u nakládání s neválečnými hroby určuje, že německé a československé hroby, nacházející se na jejich území, budou stejným způsobem uctívány a chráněny a bude umožněna péče o ně. To v praxi znamená, že k německým hrobům se máme chovat stejně jako k českým. Jestliže tedy po určité době může propadnout český hrob obci a místo se může znovu pronajmout, může se tak učinit i u hrobu německého. Péče o hrob byla umožněna, ale když ji nikdo po řadu desetiletí nevykonává a nezaplatil nájemné za hrobové místo, nastává další zákonný postup, bez ohledu na to, zda jde o hrob německý nebo český.   

Lístky s informací o nezaplacení Technické služby města Chomutova vylepují na hroby pravidelně na všechna nezaplacená hrobová místa a na hrobech zůstávají minimálně půl roku. Zároveň je informace zveřejněna na vývěsce u vstupu na hřbitov, avšak přímo na hrobě si jí nájemce všimne s větší pravděpodobností. U německých hrobů informaci o nezaplacení hrobového místa Technické služby města Chomutova předají navíc chomutovskému německému spolku a na německé velvyslanectví. Hroby, o které se nikdo nepřihlásí, propadnou podle zákona o pohřebnictví městu a místa budou sloužit dále jako pohřební místo pro další zesnulé. Tento postup se netýká hrobů, u kterých odborníci z oblastního muzea určí, že mají historickou hodnotu. 

(zpracoval mluvčí města Tomáš Branda)