K vrcholu se namáhavě sune horolezec. Centimetr po centimetru zdolává stěnu. Cinkot karabin a zvuk maček na pískovci podkresluje namáhavý dech. Ne, nejsme, pod vrcholkem skály, ale ve zbrusu novém horolezeckém muzeu. Prvním a jediném svého druhu v Čechách. Po téměř osmi letech od nápadu vzdát hold stoleté tradici lezení v Českém ráji, ho v sobotu slavnostně otevřeli v Turnově.

Současně pojatá, moderní a neotřelá expozice připomíná podle autorů z architektonického ateliéru Hippos Design horskou procházku. Nezvykle zkosené, geometricky řešené plochy s figurínami lezců, evokují skalní stěny. Nerovná je i cesta, která vede od vstupu až do otevřených pater. Člověk se musí dívat nejen na to zajímavé kolem sebe, ale i kam šlape. Jako ve skalách. „Celá ta expozice je o emocích,“ vysvětluje architekt Radim Babák.

Zvuky jsou součástí videomapingu se siluetami skutečných lezců promítaných na stěny. Vidět je, jak se například navazuje na lano a zasekává cepín. Na zavěšené figuríně zase, jak je současný lezec vystrojený, jak vypadají mačky na nohách, jaké je jištění. Ve vitrínách, na fotografiích i v ukázkách historických filmů je zase ukázáno, jak se lezlo před sto, padesáti ale i nějakými třiceti lety. Lezkyně na fotce má na nohou obyčejné „dědkovské“ bačkory s přezkami a měkkou podrážkou, které během totality, kdy se v obchodech nedalo sehnat nic, horolezeckou výstroj nevyjímaje, nahrazovaly lezecké boty.

„Když člověk slyší ty věrné zvuky, připadá si jak na horolezecké stěně, pro mě je to velmi domácké prostředí. Člověk se tu dozví i mnoho z minulosti, aniž by byl přehlcen informacemi. Vidí třeba, jak to dřív měli lezci těžké a zároveň ho to přivede k zamyšlení, že by si měl vážit toho, co dneska má, s pomocí čeho může lézt,“ zhodnotil dojmy jeden z prvních návštěvníků, Stanislav Mitáč z Českého Švýcarska.

Historie se tu prolíná se současností. Nenásilně, s vkusem a vtipem. Součástí expozice je totiž i muzejní chlouba. Velkoformátový obraz Mikoláše Alše s názvem Pobití Sasíků na Hrubé skále, který vzhledem ke svým rozměrům musel zůstat na stěně bývalé galerie. Všímavému návštěvníkovi neujde, že i na něm se pohybují miniaturní postavičky lezců.

Od Hannibala po Rakoncaje

O historii lezení se návštěvníci dočtou na panelech, rozmístěných od přízemí až do třetího patra. „V úvodu se ve stručnosti dozvědí něco z obecné historie horolezectví, v další části jde už o historii lezení v Českém ráji, které sem přišlo s Němci z Česko – Saského Švýcarska,“ popisuje průvodkyně expozicí, Iveta Matoušová. Ve skleněných vitrínách jsou pak vzácné exponáty, jako třeba vrcholová knížka , kterou vyrobil legendární prvorepublikový lezec Joska Smítko, o němž byl nedávno natočen film. I výstroj prvorepublikových lezců, která zpravidla sestávala z košile, manšestráků a obyčejného konopného lana.

V další části popisuje expozice zlomové roky a osobnosti skaláku. Zmiňuje třeba Petra Slaninu, zvaného Špek, který patřil s 1846 prvovýstupy k nejaktivnějším zdejším lezcům, ale i ty kteří ve skalním městě začínali, aby se odtud dostali na světové vrcholy. Jako například dvojnásobného přemožitele druhé nejvyšší hory světa K2 Josefa Rakoncaje, který se slavnostního otevření také zúčastnil. „Jsem velice rád, že tu něco takového vzniklo, vždyť horolezectví má na Turnovsku obrovskou tradici,“ připomněl.

Pro Vladimíru Jakouběovou, ředitelku turnovského muzea, která svůj záměr dovedla od myšlenky až k otevření, byl včerejší den splněným snem. „Je to splátka dluhu fenoménu skalního lezení a jeho více než stoleté tradici. Myslím, že snad neexistuje jiný region, kde by se tomuto sportu nevěnoval alespoň jeden člen rodiny,“ zmínila Vladimíra Jakouběová. „Lezectví není jen sport. Je to i způsob života,“ dodala.

Samotné muzeum se stavělo dva roky, předcházela tomu ale mravenčí práce kurátorů, hodiny rozhovorů s horolezci, sbírání exponátů, příprava stavby. Finančně vyšla na bezmála 40 milionů korun. Deset získalo muzeum od státu, pět milionů od Libereckého kraje.

Zbytek získalo muzeum z Evropské unie. „Je to jeden z mnoha příkladů, že naše účast v EU není marná. A že odtud jde mnohem víc peněz, než kolik do ní dáváme my,“ zdůraznila krajská radní pro kulturu a cestovní ruch Květa Vinklátová.

A jen tak na okraj. V horolezeckém muzeu se dozvíte i to, kdo byl historicky doloženým nejstarším přemožitelem hor. Víc než 200 let před Kristem to byl vojevůdce Hannibal, který se svými slony překonal Pyreneje i Alpy.