Rada památky UNESCO, která pracovala už na zapsání hřebčína mezi světové kulturní dědictví, na svém posledním zasedání otevřela otázku nominace výcviku kočárových koní a vozatajství na seznam nemateriálního dědictví UNESCO. Zahrnovalo by to jak kladrubské bělouše, tak i slatiňanské vraníky.

„Je to ještě běh na dlouhou trať, ale pokud by se to podařilo, měli bychom v našem kraji dva materiální statky UNESCO a ke dvěma nemateriálním statkům by přibyla ještě třetí položka,“ řekl předseda Rady památky Roman Línek.

Dostat se do světové elity památek na tomto seznamu však není jednoduché. Proces je poměrně dlouhý a náročný. V Kladrubech to ale dobře vědí, vyzkoušeli si to při kandidatuře samotného hřebčína.

Výhledy z balonu na zámek Žďár nad Sázavou, Zelenou horu a Dolní hřbitov.
KVÍZ: Česko na seznamu UNESCO. Znáte naše nejcennější památky?

„Byli jsme dobře připraveni. Všechny materiály, které jsme dokládali, měly snad několik metrů na výšku,“ připomněl Línek. Hřebčín dokonce musel vypracovat strategii, jak čelit příliš vysoké návštěvnosti, která by mohla památce ublížit.

Památka UNESCO
Na seznam čekatelů kandidátů na zápis byla krajina zařazena v roce 2007. Oficiální nominační dokumentaci předložila Česká republika Centru světového dědictví UNESCO v lednu 2018. O rok později byla krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem zapsána na seznam památek světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom Výbor pro světové dědictví UNESCO na svém zasedání v Baku v Ázerbájdžánu.

Při zvažování zápisu každé památky na seznam UNESCO je základním rozhodujícím faktorem skutečnost, zda naplňuje obecná kritéria a mimořádný význam, který přesahuje národní hranice.

Národní hřebčín uspořádal ve dnech 11. a 12. května 2021 výkonnostní zkoušky starokladrubských hřebců.Národní hřebčín uspořádal ve dnech 11. a 12. května 2021 výkonnostní zkoušky starokladrubských hřebců.Zdroj: Národní Hřebčín Kladruby

„Je nutné, aby tato hodnota byla v nominačních dokumentech slovně popsána a doložena v písemných, grafických a dalších obrazových přílohách,“ doplnila mluvčí Národního památkového ústavu Zuzana Vlasáková.

Vozatajství má v hřebčíně dlouhou tradici. Starokladrubský kůň byl po celá staletí účelově šlechtěn jako kočárový kůň pro císařský dvůr, ale své místo a využití si našel i v současné době. Starokladrubští koně se skvěle hodí pro soutěže spřežení a klasickou drezuru.

Naprostým unikátem byla v rámci Dne starokladrubského koně ukázka 20 dvojspřeží starokladrubských koní, která symbolicky připomenula 20 let od prohlášení kladrubského hřebčína včetně základního kmenového stáda běloušů národní kulturní památkou.
VIDEO: Rekordní počet koní ve dvojspřeží připomněl kulatiny Národního hřebčína

Vozatajství je podle jezdců krásný, ale časově a finančně velice náročný sport, který si učí celý život. Rozhodčí při vozatajských disciplínách hodnotí rychlost, obratnost, ale i estetiku. To potvrzuje i vozataj Jiří Nesvačil, který například letos poprvé v historii hřebčína zapřáhl dvacetidvojspřežení.

Podobné dovednosti se učí i žáci Střední školy chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem, kteří s národním hřebčínem úzce spolupracují. Vedle základních činností krmení a ošetřování koní si žáci osvojují znalosti a dovednosti v jízdě na koni, v jízdě se spřežením a výcvikem mladých koní pod sedlem a v zápřeži. Drtivá většina absolventů pak pokračuje v práci pro národní hřebčín.

Pardubický kraj má nyní dva materiální statky, které jsou zapsané na seznamu památek UNESCO. Jedním je zámek Litomyšl a druhým je právě kladrubská Krajina pro výcvik koní. Mezi nemateriální kulturní dědictví se v kraji řadí Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a České a slovenské loutkářství.

Několik prvenství

Kladrubský hřebčín je prvním hřebčínem na světě, který je zapsán na seznam památek světového dědictví UNESCO. Zároveň jde o první památku v Česku, která spadá přímo pod resort zemědělství.

Národní hřebčín
Krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem byla v roce 2019 čtrnáctou památkou České republiky na tomto prestižním seznamu. Do dneška přibyly Česku ještě dvě, nyní je v republice 16 památek dědictví UNESCO.

Kulturní krajina zahrnuje nejen hřebčín, ale i okolní pastviny včetně uměle zbudovaných vodních kanálů a přímých komunikací lemovaných alejemi. Hřebčín po staletí slouží k chovu starokladrubských běloušů, kteří představují celosvětově unikátní podobu barokního koně, který se nevyskytuje v žádném dalším hřebčíně světa.

„Starokladrubští koně se pyšní mohutnou postavou, výrazným klabonosem a především dobrou povahou. Jsou ideální pro ceremonie,“ řekla Ludmila Ninhová, která je jednou ze zhruba padesáti zaměstnankyň hřebčína v Kladrubech nad Labem.

Starokladrubští koně v Hřebčíně Kladruby nad Labem a v Hřebčíně Slatiňany.
VIDEO: Skvělí koně, čistá radost. Tenhle pohled do hřebčína umí léčit

Zajímavostí mají v hřebčíně několik. Tamní stáje ukrývají například kočár z pohádky Tři oříšky pro popelku nebo ten, kterým se vozil prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Tento rok Kladruby navíc slaví kulatá výročí, která bude hřebčín společně se svými návštěvníky slavit po celý rok. „Letos je to právě třicet let od založení Národního hřebčína Kladruby nad Labem a dvacet let od prohlášení kladrubského hřebčína a kmenového stáda starokladrubských koní bílé barvy národní kulturní památkou,“ připomněl významné výročí ředitel národního hřebčína Jiří Machek.