Od Ještědu přes libereckou čtvrť Františkov a centrum města až do areálu Technického muzea Liberec. Cesta kabiny lanovky na Ještěd, jejíž devadesátiletý provoz narušil její pád na konci října roku 2021, do nového domova proběhla v úterý 22. srpna a trvala dvacet minut.
Příjezd kabiny k muzeu v Liberci
Lanovka na Ještěd nyní nefunguje a jelikož se obě kabiny do provozu už nevrátí, o jednu z nich projevilo zájem Severočeské muzeum v Liberci. Podle jeho ředitele Jiřího Křížka zájemců bylo vícero a reálně hrozilo, že by skončila mimo území Libereckého kraje, ať už by se jednalo o soukromé technické muzeum nebo zahraničí.
„Oslovili jsme majitele, tedy České dráhy, že chceme zachovat jakoukoli formou historickou lanovou dráhu. Domluvili jsme se na odkupní ceně, která se vyšplhala na 130 tisíc korun,“ řekl Deníku Křížek s tím, že expozice věnovaná historii a technické ještědské lanové dráhy najde své místo v prostorách Technického muzea. „Jsem rád, že se tento symbol Liberce podařilo zachovat. Měly by zůstávat na místě,“ zdůraznil. O druhou kabinu usiluje Národní technické muzeum v Praze.
Právě převoz kabiny číslo 1 se stal jedním z kroků, který předcházel vytvoření stálé expozice. Neobešel se bez náročné logistiky. Pracovníci Technického muzea museli rozebrat celou jednu stěnu pavilonu B, aby sem jeřábové rameno mohlo kabinu lanovky umístit. „Dva pracovníci museli přes noc vzniklý otvor hlídat, aby tudy nikdo nevlezl a nedělal v muzeu neplechu. Spíše než váha kabiny je problém její neforemnost, která ztěžuje manipulaci,“ přiblížil ředitel Technického muzea Liberec Jiří Němeček s tím, že plánovaná výstava zapadne do místního koloritu.
„Kabinu je potřeba dosklít a řešíme ještě podlahu. Rádi bychom, aby mohli návštěvníci dovnitř nahlédnout. Čím víc se snažíme o to, aby měli lidé možnost se exponátů dotknout. Prožije to pak úplně jinak, než když na to kouká z dálky,“ doplnil. Samotné stěhování si nenechala ujít ani paní Věra, kterou doprovodil vnouček, který neváhal si kvůli výjimečné události ani přivstat. „Jsme rádi, že se zachrání a děti se budou mít na co dívat,“ svěřila se Deníku.
Stěhování kabiny z lanovky na Ještěd do muzea
Expozici navrhl Ivan Rous ze Severočeského muzea a její součástí budou i panely s texty a historickými fotografiemi. Lákadlem bude také druhá kabina, která se už v muzeu také nachází a byla používaná od zahájení provozu v roce 1933 do jejího poválečného nahrazení modernějšími kabinami. Skončila v rukou soukromého majitel, nejdříve fungovala jako stavební buňka a nakonec se z ní stal včelín. „Sice je ve zbědovaném stavu, ale jsme rádi, že se ji podařilo získat. Padl návrh, že by se v budoucnu jedna polovina mohla zrepasovat do původní podoby a druhou nechat tak, jak je,“ upřesnil Němeček.
Právě budoucí podoba lanovky na Ještěd patří mezi témata, která vzbuzuje mezi Liberečany velké emoce. Příkladem může být veřejná debata, která se uskutečnila letos koncem června v libereckém Kině Varšava. Zorganizovali ji zakladatelé iniciativy Zachraňme ještědskou lanovku. Ti prosazují modernizaci kabinové lanovky na Ještěd v její původní trase. „Obnova kyvadlového typu s novými kabinami a novou technologií, splňující současné bezpečnostní standardy, přitom nepředstavuje problém z technického ani finančního pohledu,“ zdůraznil jeden z iniciátorů Milan Starec s tím, že se jedná o nejlevnější a nejtrvanlivější řešení. Podle něj může být v případě oběžného systému levnější technologie, ale náklady si vyžádá demolice původních stanic, výstavba nových a podpěrných sloupů. „Životnost oběhového systému je 20 až 25 let, naopak kyvadlový při pravidelných údržbách a revizí vydrží šedesát let,“ upřesnil s tím, že vlastně nechápe, proč by se měl systém měnit. „Nikdo nám neřekl vlastně důvod změny,“ doplnil.
Podle primátora Jaroslava Zámečníka však není o ničem rozhodnuto. Lanovka stále patří Českým drahám, město Liberec projevilo zájem ji od nich odkoupit a provoz obnovit. Záměr jednomyslně schválilo loni v listopadu zastupitelstvo města. V září by měly mít obě strany hotové znalecké posudky na hodnotu majetku a následovat budou jednání o ceně. Aktuálně si město nechává zpracovat studii proveditelnosti, a to v několika variantách.
Ať už se jedná o kyvadlový či oběžný systém při zachování původní trasy i jejím prodloužení ke konečné tramvajové stanici v Horním Hanychově. O její vypracování se postará studio SIAL Architekti a inženýři. První výsledky by měly být k dispozici před Vánocemi, finální verze na začátku příštího roku. „Snažíme se veškeré varianty poctivě porovnat a teprve potom přijde na řadu rozhodování. Rád bych to toho zapojil veřejnost, i kdyby to mělo být formou referenda,“ dodal Zámečník.
17
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
