Prosvícená suterénní místnost a v ní desítky polic. Na nich řada zkumavek a v každé z nich maličká rostlinka. Živý zárodek odrůdy brambor. Mnohé z nich už z polí dávno zmizely. Brambora je jako člověk. Její vlastnosti určují geny.

Podle Jaroslavy Domkářové, která má ve výzkumném ústavu na starost oddělení genetických zdrojů, žádná odrůda brambor proto nezůstane na poli věčně. „Časem je každá stará odrůda překonaná novou. Takovou, která víc chutná, je odolnější proti plísním a v neposlední řadě je daleko víc vhodná pro praní,“ říká odbornice na genetiku.

Jak upřesňuje, praní se stalo v poslední době módou hlavně v nadnárodních supermarketech, které zákazníkům nabízejí brambory vymydlené dočista, bez jediné stopy hlíny.

V práci s genovým fondem bramboru má bramborářský ústav v Brodě dlouholetou tradici. Trvá bez přerušení již od roku 1952. Výzkumný ústav bramborářský  je jediný v Česku, který se genetikou brambor zabývá. „Posláním banky genetických zdrojů brambor je shromažďování a rozšiřování kolekce, dlouhodobé a spolehlivé uchovávání genofondu a jeho obnova,“ vysvětluje Domkářová.

close Takto to vypadá v genové bance brambor. info Zdroj: Deník/Štěpánka Saadouni zoom_in Takto to vypadá v genové bance brambor

Dalším bodem je systematické studium, hodnocení a charakterizace vzorků, dokumentace genetických zdrojů brambor, nakonec mezinárodní spolupráce v oblasti genetických zdrojů hlavně se zeměmi, kde je bramborářství tradicí. Vzorky z genové banky výzkumný ústav totiž na vyžádání poskytuje pro výzkumné, šlechtitelské a vzdělávací programy v České republice i v zahraničí.

„Vzorky žadatelům poskytujeme především ve formě rostlinek in vitro, čili ve zkumavce, nebo minihlízek z produkce ve skleníku,“ popisuje Domkářová.

Keřkovské rohlíčky na salát

Žádný gen se neztratí. U brambor to platí rovněž. Genová banka shromažďuje různé odrůdy brambor, s nimiž se na českých polích už nesetkáme, ale třeba naši prapředkové je běžně pěstovali a jedli. K nejstarším odrůdám, které banka uchovává, patří například brambory Žluté perly. K těm nejznámějším odrůdám patří Keřkovské rohlíčky, ideální na bramborový vánoční salát.

Vzorky bramborových odrůd uchovává výzkumný ústav v zapečetěných zkumavkách při stabilní teplotě deseti stupňů Celsia. „Všechny rostlinky jsou živé. Pokud je za zkumavky vyjmete a zasadíte, při správné péči vyrostou,“ dodává Dokářová.

Genová banka není určená jen k prostému shromažďování různých vzorků brambor, nýbrž se podílí na různých národních i zahraničních projektech s napohled složitými názvy a kódy. Hlavním cílem těchto projektů je získat především co nejkvalitnější brambory. Výzkumný ústav bramborářský se letos dočkal významného výročí. Celých sto let od založení, jenže oslavy se podle Domkářové konají v poněkud smutné době. „Největší starost nám dělají ceny energií, které potřebujeme k vytápění a osvětlení skleníků,“ povzdechne si Domkářová.

Genová banka Výzkumného ústavu bramborářského
Vznikla v roce 1952 v Havlíčkově Brodě. Za dobu své existence shromáždila přes dva tisíce různých vzorků od tisícovky odrůd brambor. Vzorky uchovává převážně ve zkumavce. K nejstarším patří odrůda Žluté perly. Posláním banky genetických zdrojů brambor je shromažďování a rozšiřování kolekce, dlouhodobé a spolehlivé uchovávání genofondu a jeho obnova.