„Je krásně," řekla Martina Fluksová z Prostějova mezi kapkami deště.

„To už bývalo hůř, jezdili jsme v tuto dobu i na ledě," dodala milovnice velorexů, která se svými blízkými vlastní celkem tři stroje.

Jirka Kudrman přijel na setkání až z Prahy. „Cesta trvala přibližně pět hodin. Ale nejhorší úsek byl na Vysočině, kde ležela hustá mlha a navíc začalo přituhovat," řekl muž, který by svůj velorex nedal za nic na světě.

„Z venku vypadá malý, ale mů syn říká, že když si sedne dovnitř, cítí se tam jako v pokojíčku. A když stáhnete střechu, otevře se vám celý okolní svět a najednou vidíte, jak jsou ty Čechy krásné," dodal muž, který pomalou jízdu po menších silnicích miluje.

Setkání velorexů v Plumlově už má svou tradici.

„Každý ročník máme tematicky zaměřený," uvedl za partu organizátorů Zdeněk Palíšek z Křenůvek na Prostějovsku.

„To první bylo na téma Mikuláš, druhé Mrazík ze známé ruské pohádky, letošním tématem je zoologická zahrada," dodal.

Posádky asi dvaceti strojů po příjezdu organizátoři rozdělili do dvou soutěžních týmů, které po dobu akce plnily na vyhlášené téma různé úkoly.

Přibližně v půl desáté ráno po nezbytných radách na cestu tak unikátní konvoj odstartoval na plánovanou výpravu do vyškovské zoologické zahrady, která měla trvat asi hodinu.

Po posledním doušku kávy se na nádvoří plumlovského zámku rozhrčely motory „plátěnek" a v našedlém dýmu se do strojů soukaly jejich posádky včetně menších i větších dětí v oteplovácích a čepicích.

„Já mám na sobě čtvery spodky, punčocháče a dvě bundy," svěřil se Jirka Kudrman. A potom už všichni nadšeně vyrazili na sovu dobrodužnou cestu.